Tomáš Petráček

Ačkoliv se neshodnou na pozitivním či negativním hodnocení, církevní, kulturní a sociální historici různých konfesí a světonázorů sdílejí přesvědčení o zásadním významu reformace pro další vývoj západní civilizace a křesťanské víry. Výročí 500 let od zahájení reformace představuje příležitost reflektovat mnohostranné dopady změn vyvolaných reformací s dostatečným odstupem. Mezi ty nejdůležitější otázky patří: Jak souvisí konfesní proměny 16. století s nástupem Západu k mocenské, technologické a nakonec kulturní dominanci novověku a moderny? Lze prokázat spojení mezi vznikem konfliktní plurality 16. století, nenávistně rozděleného křesťanstva s procesem sekularizace západní společnosti? Autor knihy, církevní a sociální historik, na základě svého studia vyjadřuje přesvědčení, že právě ve vývoji 16. století lze hledat kořeny současné krize nejen tradičních křesťanských církví ale rovněž celé západní civilizace.

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti.

Výročí pěti set let od počátku reformace je příležitostí nabídnout velkorysý pohled na příběh novověkého a moderního křesťanství, nakolik byl určen právě epochálními náboženskými událostmi 16. století. Díky předmluvě biskupa Václava Malého a obsáhlému doslovu prof. Karla Skalického se k fenoménu reformace vyslovují tři generace českých katolických intelektuálů

Druhá světová válka se dlouhodobě těší mimořádnému zájmu historiků i odborné veřejnosti. Snad žádnému jinému tématu světových dějin nebyla věnována taková pozornost jako právě tomuto konfliktu 20. století, jenž bezpochyby patří mezi nejdramatičtější a nejtragičtější období moderních dějin. Množství filmů, dokumentů, knih či webových stránek je toho jednoznačným důkazem. Podobně i v církevních dějinách jsou již dlouhodobě diskutovány náboženské poměry v období let 19391945, zejména otázka (po)vědomí Vatikánu o tragických událostech v Evropě, odpovědnosti papeže Pia XII. na holocaustu, součinnosti církevních představitelů na tažení totalit Evropou či zodpovědnosti katolické církve na dramatických událostech druhé světové války a jejich podílu viny. V této knize se proto budeme věnovat nábožensko-politickému vývoji let 19391945, který zásadním způsobem ovlivnil mezinárodní situaci a znamenal otevřený nástup agresivních autoritativních a totalitních režimů, které porušovaly nejzákladnější lidská a občanská práva, demokracii, zásady dialogu a mezinárodního práva a dovedly nejen Evropu k historicky bezprecedentní tragédii. Tváří v tvář nesmírnému utrpení se ocitla rovněž katolická církev, která na ně musela v daném prostředí určitým způsobem a v určitém historickém kontextu reagovat. Papež s obavami sledoval dramatické události v Itálii, Německu, Rakousku, Španělsku, Francii, Sovětském svazu, Mexiku a dalších částech světa, kde mnohdy směřovaly proti hlavní myšlence Svatého stolce v mezinárodních vztazích dosažení klidu a míru, kdy se všechny sporné otázky řeší jednáním a dohodou legitimních vlád.

Stále živé otázky a odpovědi Druhého vatikánského koncilu Při výročí uzavření Druhého vatikánského koncilu se specialista na církevní, kulturní a sociální dějiny zamýšlí nad řadou otázek, včetně té základní, jaké je místo koncilu v dějinách církve a západní společnosti druhého milénia. Jak je to s otázkou změny, vývoje, kontinuity a diskontinuity v dějinách církve? Opravdu byl koncil „jenom“ pastorální, nikoliv doktrinální? Co znamenal program hermeneutiky kontinuity a reforma reformy přelomu první a druhé dekády třetího tisíciletí? Kdo, proč a jak připravil a uskutečnil koncil? Jak je to doopravdy s „problematickým“ učením koncilu, například náboženskou svobodou? A kde ve všech těch často velmi lidsky vedených zápasech a sporech hledat vanutí a řízení Ducha a je v možnostech historické vědy se o to pokusit? Jaká jsou měřítka a znamení „úspěšnosti“ církve či „zdravého vývoje“ a může i velká a stabilní církev odumřít a zaniknout? Diskuze o koncilu nabízí možnost dotknout se řady zásadních životních otázek existence církevního společenství a antropologicky univerzálních problémů náboženského života vůbec s přesahy do mnoha dalších disciplín a oborů.