Michal Polák

JUDr. Martin Landa V letech 1988 až 1995 působil na Masarykově univerzitě v Brně jako výzkumný pracovník a po založení Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně v roce 1991 jako odborný asistent na katedře podnikového hospodářství této fakulty. Od roku 1991 působí jako nezávislý účetní a ekonomický poradce s profesním zaměřením na metodiku a organizaci finančního a manažerského účetnictví, zavádění softwarových systémů při zpracování účetních a ekonomických agend a na vybrané oblasti podnikové ekonomiky – tvorba podnikatelských projektů, finanční analýzy hospodaření a finanční plánování. V posledních letech se aktivně zabývá problematikou řízení podnikových účetních systémů a aplikací moderních metod ekonomického řízení v podnikové praxi. Jako externí pedagog spolupracuje s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně a s B.I.B.S., a.s. (Brno International Business School) při výuce ekonomicky a finančně orientovaných předmětů a při produkci moderních výukových aplikací. Ing. Michal Polák, Dr. Odborné zaměření na oblast daní , účetnictví, řízení financí a strategické řízení. Lektorské a publikační činnosti se věnuje od roku 1993. Podnikatelskou činností se zabývá od roku 1991, a to v současné době zejména v oblasti ekonomicko-organizačního poradenství. Od roku 1994 je zapsán v seznamu daňových poradců Komory daňových poradců ČR a provozuje praxi daňového poradce. Dlouhodobě redakčně vede časopis Poradce, který vydává Sdružení účetních a daňových poradců se sídlem v Brně. Od roku 2001 je členem představenstva tohoto občanského sdružení.

I ve světovém srovnání ojedinělá kniha o raketových letounech a kosmických raketoplánech, jejich účelech a rozdílných přístupech ke koncepci. Popisuje historii letounů s raketovým pohonem od prvních kluzáků ve třicátých letech, přes raketové stíhačky až po raketoplány určené k letu na oběžnou dráhu. Obsahuje obrovské množství informací, technických údajů, detailů i souvislostí k těmto – v lidské historii zcela jedinečným – strojům.

Dnes bereme starty kosmických raket téměř jako již něco samozřejmého. Byla ovšem doba, a nikoli tak dávná, kdy celá kosmonautika byla prakticky ještě v plenkách a kdy její vývoj určovalo především soupeření USA a SSSR během studené války. Ačkoli mnohé z toho bylo tehdy popoháněno politickými a vojenskými zájmy, byla to především doba vzrušujících technických objevů, které posouvaly hranice lidských možností, doba, kdy se lidstvu podařilo řadou pokusů, omylů, ale i tragédií splnit si jeden ze svých odvěkých snů – vydat se do Vesmíru.

Dnes bereme starty kosmických raket téměř jako již něco samozřejmého. Byla ovšem doba, a nikoli tak dávná, kdy celá kosmonautika byla prakticky ještě v plenkách a kdy její vývoj určovalo především soupeření USA a SSSR během studené války. Ačkoli mnohé z toho bylo tehdy popoháněno politickými a vojenskými zájmy, byla to především doba vzrušujících technických objevů, které posouvaly hranice lidských možností, doba, kdy se lidstvu podařilo řadou pokusů, omylů, ale i tragédií splnit si jeden ze svých odvěkých snů – vydat se do Vesmíru.