Zdeněk Pošíval

Historický román, odehrávající se na Pelhřimovsku v roce 1671.

Drsný, ale i lyrický příběh plný dobrodružství a sugestivní historické atmosféry patří k tomu nejlepšímu, co v historickém a detektivním žánru současná česká literatura nabízí. Roku 1691 je v Pelhřimově - téměř před zraky diváků - povražděna tlupa kočovných komediantů. V okolí města dochází k sérii brutálních vražd mladých žen, úchylný pachatel však místní spravedlnosti stále uniká. Souhrou dramatických okolností má zeman Jožík Bukovský osobní zájem vypátrat vraha - a získá k tomu i úřední pověření. Nitky strhujícího příběhu s námi autor sleduje nejen v dobře zmapovaném pelhřimovském kraji, ale i v různých koutech tehdejší Evropy.

Jsme v Čechách na sklonku 17. století. Poblíž Pelhřimova přepadli lapkové povoz s drahocenným nákladem pro želivský klášter. Purkmistr města pověřil zemana Jožíka Bukovského, aby se v okolních lesích poohlédl po stopách pachatelů. K Bukovskému se připojí

Na dně rybníka nalezly koupající se děti podivnou truhlu, která po vytažení na břeh ukrývá hrůzný nález: mrtvolku zavražděného půlročního dítěte. Pelhřimovský purkmistr pověří zemana Jožíka Bukovského, aby se ujal odkrytí záhady i okolností zrůdného zločinu. Vyšetřování přivádí Jožíka na hrad Roštejn, objevuje souvislosti příběhu s dalšími místy, především na jižní Moravě, ale i na Balkáně, kde u Zenty probíhá vítězná bitva nad Turky. Postupně zjišťuje, že hlavními aktéry zápletky jsou osoby, jež překročily meze zakázané lásky a probudily tak i touhu po pomstě. Poslední Pošívalova kniha nás přivádí do atmosféry doby konce 17. století. Čtvrtý případ zemana Jožíka Bukovského je volným pokračováním autorových předchozích historických románů s detektivnimi zápletkami. Ve stylu Pošívalova románu bychom těžko hledali srovnání v domácí literatuře: Zakázané doteky jsou historickou detektivkou asi stejně jako Eccovo Jméno růže: neobrací se však k výlučnému okruhu čtenářů, zasahuje mnohem širší okruh zájemců o historii a dobrodružné kriminální zápletky. Vedle motivů příčiny zločinu se autor věnuje baroknímu údobí v tehdejší atmosféře dobových zvyklostí, módě, gastronomii, teologii, sexualitě, etiketě i v obrazu tváře někdejší přírody. Autor pracuje důsledně s napětím, vědomě spojuje minulost s dnešním vnímáním a literární tradici s postmodernou.

Jsme v Čechách na sklonku 17. století. Poblíž Pelhřimova přepadli lapkové povoz s drahocenným nákladem pro želivský klášter. Purkmistr města pověřil zemana Jožíka Bukovského, aby se v okolních lesích poohlédl po stopách pachatelů. K Bukovskému se připojí

Zápletka posledního autorova románu má kořeny v přímořských přístavech, hlavní příběh se však odehrává na konci 17. století v krajích Vysočiny na pomezí Čech a Moravy. Na místě uprostřed hlubokých lesů, nazývaném Liščí kameny, byl spáchán brutální masakr. Pátrání po neznámých pachatelích se ujímá zeman Jožík Bukovský. Hrdina posledních Pošívalových knih tak učiní navzdory vágnímu postoji úřadů, od nepaměti příznačnému pro rozporuplnou českou společnost. Román o pokrytectví, zákeřných intrikách, veliké lásce a především o neústupném smyslu jedince pro spravedlnost v lidském řádu, je drsným kriminálním thrillerem. Autor pracuje důsledně s napětím, vědomě spojuje minulost s dnešním vnímáním a literární tradici s postmodernou. Děj románu je ilustrován verši básnířky Evy Mišíkové, jež se v jednotlivých mottech kapitol poeticky zamýšlí nad tematickým poselstvím a rozšiřuje tak dílo o další rozměr.