Tereza Riedlbauchová

Pařížský deník, pátá básnická sbírka Terezy Riedlbauchové, je postaven na principu zrcadlení, odrazu, dialogu a prostupují ho fragmenty snů a deníkových zápisů. Binární princip je ve skutečnosti základem k pluralitě. Dvojí bytí básnířky mezi Prahou a Paříží se tříští v roztoulanost po světě, milostné napětí mezi ženou a mužem se stává tenzí mezi ženou a jejími mužskými protějšky, které ji provázejí na horizontále cest a na vertikále chlapec – zralý muž – stařec, její dualita vnitřní se rozpadá na mnoho částí. První oddíl V zrcadle černá labuť zahrnuje básně temné a úzkostné, reflektující zejména samotu (ztráta pražského domova na Loretě, osamělost cizince ve velkoměstě, nemožnost sdílení života a tvůrčího zápasu). Druhý oddíl Bílá labuť představuje básně prosvětlené francouzskou krajinou či městy a zejména milostnou láskou a vášní. Volný i užší diptych vytvářejí básně na sudé a liché stránce, čemuž napomohlo i grafické řešení sbírky.

Projekt Naše Francie, který zahrnuje vydání výpravné vědecké kolektivní monografie, velkou sezónní výstavu v pražském letohrádku Hvězda a doprovodné programy, je pořádán u příležitosti vzniku Československé republiky v roce 1918, během něhož hrála Francie nezastupitelnou roli. Kniha představuje české ilustrátory a překladatele francouzské poezie v celém jejím rozsahu a je vztažena ke sbírkám Památníku národního písemnictví, a to průřezově k fondům literárního archivu, knihovny a uměleckých sbírek. V úvodním textu se profesor pařížské Sorbonny Antoine Mares věnuje česko-francouzským vztahům, především z historického, politického a kulturního hlediska. Dále publikaci tvoří čtyři hlavní textové oddíly. První oddíl přináší obecnější studie na téma francouzské a české poezie (Pierre Brunel, Xavier Galmiche, Antoine Mares, Jovanka Šotolová), druhý oddíl se soustřeďuje na problematiku překladu (Jiří Pelán, Aleš Pohorský, Zuzana Raková, Eva Voldřichová-Beránková, Záviš Šuman a Cathérine Ébert-Zeminová), třetí se zabývá ilustracemi knižních vydání (Lenka Bydžovská, Anna Pravdová, Bertrand Schmitt, Jan Rous, Mariana Šindelková a Vlasta Dufková, Markéta Theinhardt) a textovou část uzavírá svědectví překladatelů (Václav Jamek, Jiří Pelán, Miroslav Topinka). Nechybí ani medailony překladatelů a ilustrátorů a bibliografický soupis knižní produkce. Kniha má bohatý obrazový doprovod, který prolíná celou publikací a pojednává toto fascinující téma komplexněji než výstava.

Básnická sbírka.