Veronika Sailerová

Osobnost profesora Josefa Kouteckého (1930) je jednoznačně spojena s dětskou onkologií, poměrně mladým lékařským oborem, který u nás prof. Koutecký v 60. letech zakládal. Pražský rodák a také pražský patriot v knižním rozhovoru vzpomíná na nelehké začátky "svého" oboru, na někdejší zoufalé statistiky léčených a (ne)vyléčených pacientů a na rozvoj onkologie v průběhu jednotlivých desetiletí. "Viděl jsem snad nejvíc mrtvých dětí v této zemi," říká profesor Koutecký, "ale právě to mi dalo sílu vybudovat onkologii jako obor, který dnes z původních tří procent zachraňuje přibližně 75 % svých pacientů". Josef Koutecký seznamuje čtenáře nejen se svými renesančními zájmy, ale vyslovuje se i k problematickým otázkám medicíny (lékařské etice, eutanázii ad.), mapuje dnešní svět a zamýšlí se nad životním stylem a hodnotami.

V pětidílné četbě na pokračování podle knihy rozhovorů "Zůstal jsem klukem" poznáváme profesora Josefa Kouteckého nejen jako špičkového odborníka, lékaře s pevnými mravními a profesionálními zásadami, ale i jako laskavého člověka, osobnost, která svým životem i vyznávanými hodnotami nepochybně inspiruje nejednoho z nás.