Robert Sak

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

František Ladislav Rieger byl nejvýraznější osobností českého politického života 19. století, zároveň však osobností, která ovlivňovala a spoluvytvářela podobu moderní české společnosti také v oblasti hospodářské, kulturní i vědecké. Přesto byl už za svého života terčem tvrdé kritiky svých politických odpůrců. Jeho bohatě naplněný život poskytl historikovi Robertu Sakovi látku k napsání zasvěceného, čtivě napsaného životopisu, který je zároveň barvitým a výstižným obrazem doby.

Životopis jednoho ze zakladatelů Sokola, Miroslava Tyrše, představitele ,,věčně mladé" generace osobností české kultury a společnosti 50. let 19. století. Sokolské hnutí se za 150 let od svého vzniku v roce 1862 stalo významnou součástí našich dějin, s mnoha rozměry – tělovýchovným, kulturním i politickým. Životopis jednoho ze zakladatelů Sokola, Miroslava Tyrše, nabízí ale víc než jen pohled na okolnosti zrodu tohoto společenského fenoménu. Robert Sak již řadu let mapuje osudy významných před­stavitelů českého politického a kulturního života 19. a 20. století (Josef Jungmann, Fran­tišek Ladislav Rieger, Bedřich Fučík). V monografii věnované Miroslavu Tyršovi ukazuje neobyčejný rozhled, hloubku vzdělání a šíři působení jednoho z klíčových příslušníků „věčně mladé“ generace osobností české kultury a společnosti, které do veřejného života vstoupily na konci 50. let 19. století. Můžeme sledovat dynamický proces „čechizace“, formování ambiciózní české kulturní identity. Vznik Sokola je představen jako událost přesahující pouhé založení tělovýchovné společnosti, jako realizace humanistické představy o člověku i krok na cestě k posílení národní samostatnosti. Zajímavá a objevná je kapitola o Tyršovi – výtvarném kritikovi a estetikovi, který uváděl do české kultury a umění významné podněty evropské tvorby. Mnohostrannost osobnosti Miroslava Tyrše doplňuje přehled jeho „druhého života“, včetně bouřlivých osudů Sokola v době nástupu komunistické diktatury, a krátký výbor z Tyršových textů.

Josef Jungmann patří mezi nejdůležitější, ale také nejdiskutovanější osobnosti českých dějin sklonku 18. a první poloviny 19. století, období označovaného nejčastěji jako "české národní obrození". Na jedné straně jazykovědec a překladatel, jehož přínos pro obnovení českého jazyka jako plnohodnotného sdělovacího prostředku pro vrcholná díla krásné literatury i pro práce ryze odborné je nepopiratelný, na straně druhé mnohými odmítaný spolutvůrce českého nacionalismu či dokonce národního mýtu. Kniha R. Saka přináší vyvážený pohled na Jungmannův život a dílo - nepokouší se o obhajobu či apoteózu obrozence, spíše zařazuje postavu J. Jungmanna do kontextu společenského a kulturního života doby.

Tato kniha nemá být zdaleka jen literárněhistorickou monografií muže devatera řemesel , literárního kritika a historika, editora, překladatele a nakladatele Bedřicha Fučíka (1900-1984). Je to příběh muže, v jehož dramatických osudech se naplňuje úděl českého vzdělance dvacátého století, jednoho z těch, co nikdy nepodlehli levicové vábničce.

Tato kniha nemá být zdaleka jen literárněhistorickou monografií muže devatera řemesel , literárního kritika a historika, editora, překladatele a nakladatele Bedřicha Fučíka (1900-1984). Je to příběh muže, v jehož dramatických osudech se naplňuje úděl českého vzdělance dvacátého století, jednoho z těch, co nikdy nepodlehli levicové vábničce.