Giovanni Sartori

Klasická práce slavného italského politologa, která se konečně dočkává vůbec prvního českého vydání. Autor v této knize podává vynikající přehled různých podob stranických systémů a nabízí jak jejich klasifikaci, tak především objevnou typologii. Velmi zajímavé a přínosné jsou i Sartoriho rozbory povahy politických stran a jejich vnitřního uspořádání. Uvedené dílo se stalo mezníkem ve vývoji politologického výzkumu politických stran a stranických systémů, kromě toho také bylo a dosud je východiskem pro další teoretické úvahy na tomto poli.

Migrační vlny směřující do Evropy, krize amerického tavicího kotlíku i doktrína multikulturalismu obnovily diskuse o politické teorii, jejímž ústředním motivem je dobrá společnost. Za dobrou společnost považuje Sartori společnost otevřenou, tedy pluralitní a založenou na toleranci. Z jeho analýzy historického vývoje společnosti vyplývá, že dnešní multikulturalismus nepředstavuje rozšíření či pokračování pluralismu, nýbrž jeho popření. Multikulturalismus totiž neusiluje o diferencovanou integraci, ale o multietnickou dezintegraci. Autor si v knize klade otázku, do jaké míry se může pluralitní společnost otevřít kulturním nepřátelům, kteří ji z podstaty odmítají, aniž by se sama dezintegrovala. V doplněném vydání knihy je prohloubeno právě toto téma, o jehož aktuálnosti také tragicky svědčí terorismus islámského původu.

Migrační vlny směřující do Evropy, krize amerického tavicího kotlíku i doktrína multikulturalismu obnovily diskuse o politické teorii, jejímž ústředním motivem je dobrá společnost. Za dobrou společnost považuje Sartori společnost otevřenou, tedy plur alitní a založenou na toleranci. Z jeho analýzy historického vývoje společnosti vyplývá, že dnešní multikulturalismus nepředstavuje rozšíření či pokračování pluralismu, nýbrž jeho popření. Multikulturalismus totiž neusiluje o diferencovanou integraci , ale o multietnickou dezintegraci. Autor si v knize klade otázku, do jaké míry se může pluralitní společnost otevřít kulturním nepřátelům, kteří ji z podstaty odmítají, aniž by se sama dezintegrovala. V doplněném vydání knihy je prohloubeno právě to to téma, o jehož aktuálnosti také tragicky svědčí terorismus islámského původu.

Za jakých okolností je vhodný určitý volební systém? Jaké jsou výhody, nevýhody a pravděpodobné účinky jednotlivých volebních systémů? Proč vyvíjejí političtí předáci tolik úsilí k prosazování jejich změn a úprav, když někteří experti tvrdí, že na ni ch příliš nezáleží? Není nějaký volební systém, například poměrné zastoupení, vždy lepší, jak tvrdí někteří autoři? Má smysl usilovat o "smíšené" volební systémy? Lze dávat dvoukomorovým parlamentům všeobecně přednost? V čem spočívá politická stabili ta a má vůbec cenu se o ni snažit? Na tyto otázky - a na mnoho dalších - najdeme v této knížce jasné odpovědi. Ty jsou plodem systematického srovnávání existující zkušenosti a pronikavé racionální analýzy. Autor navíc neváhá vtipně a trefně vyvracet často tradované politické pověry, k jejichž propagaci bohužel přispěli leckdy i představitelé politické vědy.