Michal Skřejpek

předmluvy: „Texty ke studiu římského práva“ nalezly od svého prvního vydání v roce 2001 mnoho čtenářů a uživatelů, a to nejen na pražské právnické fakultě, ale stejně tak i na dalších právnických fakultách v České republice i na Slovensku. Běžně se s nimi pracuje na seminářích z římského práva a v rámci výběrového předmětu „Kořeny římského práva“ patří dokonce mezi povinnou literaturu a studenti je mohou používat také při písemné zkoušce. Anotace: Od prvního vydání však již uplynula relativně dlouhá doba a kromě drobných úprav, která další vydání přinášejí, dochází v této edici k některým podstatnějším změ-nám. První z nich se týká názvu tohoto výběru z římskoprávních textů. Z důvodu jed-noduššího odlišení nese druhé vydání název „Prameny římského práva“. Kromě toho, že je tradičním označením takovýchto souborů textů, tento titul také snad lépe vystihuje obsah knihy. Nově je přidáno nejen několik dalších fragmentů a především kapitola obsahující ukázky z Festova slovníku „De verborum significatu“, stejně jako ta, která nabízí některá důležitá císařská nařízení. Z původní koncepce poněkud vybočuje zařazení celého posledního titulu justiniánských Digest nazvaného „De regulis iuris antiqui“. Mimořádná koncentrace bohatství myšlenek římských klasických právníků zde obsažená však snad tuto změnu ospravedlňuje. Protože počítání času hrálo v římském právu velmi pod-statnou úlohu, byl k publikaci přiřazen římský kalendář. Součástí „Pramenů“ se stal rovněž abecední seznam autorů jednotlivých fragmentů spolu s jejich stručnou charakteristikou.

Příručka nejen pro studenty právnických fakult obsahuje přehled latinských výrazů a termínů, užívaných často i v běžné mluvě, ale především ve specifickém právnickém jazyce. Jednotlivé pojmy jsou řazeny abecedně vždy s českým vysvětlením.

Římské právo je obecně uznávaným historickým zdrojem moderních právních systémů. Mnohé normy dnešního práva - například o závěti, kupní smlouvě či vlastnictví - se od svých římských předchůdkyň často neliší po dvou tisíciletích ani slovíčkem. Přesto je antické právo v řadě ohledů zahaleno závojem jistého tajemství. Generace znalců si lámou hlavu, jak vyložit to či ono ustanovení, jak přesně vystihnout geniálního ducha slavné staré doby.

Tým špičkových odborníků z katedry dějin státu a práva Právnické fakulty UK v Praze (M. Skřejpek, J. Kuklík, Vl. Kindl, R. Seltenreich, J. Císař, P. Bělovský a P. Skřejpková) zpracoval a v nakladatelství Havlíček Brain Team právě vydává publikaci „Právnický stav a právnické profese v minulosti&ldquo. Kniha je vysokoškolskou učebnicí, ale zároveň též velmi přitažlivým dílem pro každého čtenáře, který se zajímá o historii a chce se z tohoto pohledu seznámit s postupem právnického vzdělávání, praxe a teorie, s osobnostmi, jež výrazným způsobem ovlivňovaly vývoj právnického myšlení, i s událostmi, u nichž stojí milníky dějin české, evropské i světové právnické obce. Zabývá se v těchto souvislostech nejen právnickým stavem jako celkem, nýbrž také jednotlivými nejdůležitějšími právnickými profesemi — soudnictvím, advokacií, státním zastupitelstvím, notářstvím, formováním akademického právnického sboru i osudy právníků působících na nejrůznějších společenských, politických a ekonomických pozicích.

Publikace obsahuje soupis událostí a údajů souvisejících s římským právem. Chronologicky sleduje vývoj právního řádu starého Říma v jednotlivých obdobích ? době královské, období republiky, první fázi císařství a v době pozdní Římské říše. Poté autor rozebírá další osudy římského právního vývoje až do 20. století. Autor výběr dat neomezil pouze na oblast soukromého práva, ale zahrnul rovněž údaje týkající se práva veřejného, státního zřízení a pramenů práva. Pro lepší pochopení vývoje římského p ráva byly zařazeny také informace o klíčových politických událostech a údaje o významných osobnostech ? právnících, politicích, historicích a spisovatelích.

Římské právo, především římské soukromé právo, tvoří dodnes základ evropské kontinentální právní kultury. Proniknutí do její podstaty by proto mělo patřit do základní výbavy každého současného právníka. Právě k tomu slouží tato sbírka případů z římského práva. Jedná se o soubor testů určených nejen k pro-cvičení látky z tohoto oboru, ale stejně tak by měly budoucím právníkům pomoci k tomu, aby se naučili pracovat s texty obsahujícími právní informace. Texty zahrnuté do této publikace jsou výlučně výsledkem fantazie jejich autorů, kteří se snažili nejen o co jejich největší rozmanitost, ale zároveň i srozumitelnost a v neposlední řadě také o to, aby byly zachovány dobové reálie starověkého Říma; i ty totiž někdy mohou pomoci najít cestu ke správnému vyřešení některých otázek. K tomu, aby byly správně zodpovězeny všechny otázky, je samozřejmě nezbytné mít znalosti z římského práva, někdy je však třeba zapojit také kombinační schopnosti, logické myšlení i obyčejnou pozornost. Soubor právních případů z antického Říma by měl studentům práv nejen pomoci zvládnout jistě nelehkou materii římského soukromého práva, ale stejně tak naučit se právnicky myslet.

Publikace nabízí ucelený přehled římského soukromého práva umožňující snadnější uchopení této obsáhlé a komplikované materie. Neklade si za cíl postihnout římské soukromé právo do všech detailů a již vůbec ne v jeho vývojové a historické dimenzi. Nicméně pro plné pochopení konstrukce jednotlivých institutů, zejména v kontextu fungování celého právního řádu starověké Římské říše, nezbytně poukazuje na některé zásadní vývojové změny, k nimž v průběhu staletí v rámci římského práva došlo. Přestože publikace nenahrazuje „klasickou“ učebnici římského práva a je třeba ji vnímat jako její doplnění a rozšíření, může pomoci k proniknutí do podstaty oboru, tak významného pro další právní vývoj, a tedy také k jeho úspěšnému zvládnutí. Kniha je tak určena především pro všechny studenty, kteří se připravují na zkoušku z římského práva. Zároveň však může posloužit také každému, kdo se o právo antického Říma zajímá.

Třetí svazek ediční řady Fontes iuris romani, představující překlady základních pramenů římského práva do češtiny, nabízí vybrané tituly z 16. až 35. knihy zákoníku Digesta seu Pandectae císaře Iustiniana z roku 533 n. l. Čtenář zde nalezne především partie věnované římskoprávnímu pojetí smluv, jako je úschova, příkazní a společenská smlouva. Následuje právní úprava kupní smlouvy, zástavních práv, zásnub a manželství; nadčasové tituly věnované právním domněnkám, neznalosti práva i skutku, svědkům a důkazům používaným na římských soudech. Představeny jsou názory římských právníků na poručenství a opatrovnictví, úpravu alimentačních povinností a nechybí ani tituly zabývající se dědickým právem. Kritické vydání a zároveň první překlad Digest do češtiny obsahuje originální text a je doplněn rozsáhlým poznámkovým aparátem, věcným, jmenným a místním rejstříkem.

Prameny římského práva jsou v běžném povědomí spojovány s texty, které pochází od římských právníků. Jsou to přitom především díla vytvořená v období tzv. klasické právní vědy tedy v době jejího největšího rozkvětu. Dochovaných pramenů, z nichž můžeme poznávat, jak římské právo nejen vypadalo, ale zároveň jakým způsobem se proměňovalo, je přitom daleko více. Tato kniha v překladech do českého jazyka představuje výběr ze všech hlavních druhů pramenů římského práva. Nejstarší vrstva římského práva, obyčejové právo, je zastoupeno tzv. královskými zákony a slavným zákonem XII desek. Dále zde čtenář nalezne zákony lidových shromáždění, soudní vyhlášky a samozřejmě velké zákoníky z konce antiky, tedy Codex Theodosianus a justiniánské sbírky. Kromě toho se čtenář v knize rovněž setká s neprávními literárními prameny, které často obsahují nezastupitelné informace o právu starověkého Říma, jako jsou díla Ciceronova, římských historiků nebo encyklopedistů. Tento bilingvální výběr různých typů dochovaných pramenů římského práva představuje jejich různorodost i bohatství. Především je ale pozvánkou do někdy až fascinujícího světa právního řádu antického Říma, který svými konstrukcemi tak hluboce ovlivnil další právní vývoj Evropy, ale i dalších kontinentů. S jeho výraznými stopami se ostatně setkáváme také v současných zákonících, český kodex občanského práva nevyjímaje.

Tým špičkových odborníků z katedry dějin státu a práva Právnické fakulty UK v Praze (M. Skřejpek, J. Kuklík, Vl. Kindl, R. Seltenreich, J. Císař, P. Bělovský a P. Skřejpková) zpracoval a v nakladatelství Havlíček Brain Team právě vydává publikaci „Právnický stav a právnické profese v minulosti&ldquo. Kniha je vysokoškolskou učebnicí, ale zároveň též velmi přitažlivým dílem pro každého čtenáře, který se zajímá o historii a chce se z tohoto pohledu seznámit s postupem právnického vzdělávání, praxe a teorie, s osobnostmi, jež výrazným způsobem ovlivňovaly vývoj právnického myšlení, i s událostmi, u nichž stojí milníky dějin české, evropské i světové právnické obce. Zabývá se v těchto souvislostech nejen právnickým stavem jako celkem, nýbrž také jednotlivými nejdůležitějšími právnickými profesemi — soudnictvím, advokacií, státním zastupitelstvím, notářstvím, formováním akademického právnického sboru i osudy právníků působících na nejrůznějších společenských, politických a ekonomických pozicích.