Bohumil Sláma

Esejisticky a mozaikovitě pojatá kniha editora Bohumila Slámy a třiceti spoluautorů, znalců Masaryka a známých českých osobností, zpodobňuje Masaryka jako politika a myslitele-polyhistora světového formátu, který výrazně zasáhl do nejdůležitějších humanitních věd: do filozofie, religionistiky, sociologie, historie, psychologie, teorie umění, politologie a pedagogiky. Jeho univerzalistická ideová soustava, vycházející z antiky, raného křesťanství, reformace, osvícenství a modernismu, je platná - a zejména mimořádně potřebná - i dnes. Autoři ji obohacují o klíčové poznatky, ke kterým lidstvo dospělo za 75 let od Masarykovy smrti (k jejímuž výročí byla kniha vydána), kriticky analyzují postmodernismus, neoliberalismus a současný "řád světa" a formulují neomodernimus, "novou víru", etistní demokracii, socipedagogiku a socioterapii. Kniha je malou encyklopedií - sumářem informací, které by měl znát každý, kdo se zajímá o problémy současného světa, zejména o dnešní českou politickou, společenskou a kulturní situaci, v jejích historických, sociologických, ekonomických a politických souvislostech.

Karel Havlíček je podle T. G. Masaryka "nedostižným vzorem českého žurnalisty". Podle publicisty a vydavatele Bohumila Slámy je zakladatelem české politologie, Masaryk pak největším, avšak dosud ne plně doceněným českým filosofem a politikem. Oba tyto "kontroverzní světce" pojí svobodné, od mýtů a ostatních bariér osvobozené myšlení. Knížka je v koncentrované podobě přibližuje výňatky z Masarykových prací Karel Havlíček a Americké přednášky. V předmluvě Bohumil Sláma vysvětluje, proč jsou myšlenky obou těchto velkých postav českých dějin nadčasové a proto platné a aktuální i dnes.

Kritické, resp. realistické myšlení je bezesporu nejcennějším výdobytkem dnes již mnohatisíciletého vývoje lidstva, je však vůči nekritickému myšlení stále v defenzívě. Autor knihy v dějinných souvislostech osvětluje, v jak ideově upadlém světě současný Západ žije. Nový světový řád označuje za manýrismus dekadence, za rozbujelý iracionalismus potírající kritické myšlení. Spojení postmodernismu s neoliberalismem ve jménu pluralismu a svobody současného člověka znesvobodňuje, rozpolcuje ho a omezuje mu rozhled. Lidstvo sice již počínaje starověkými mysliteli Mojžíšem, Konfuciem, Budhou a Sokratem zná univerzálně platné cesty ke zdravé a otevřené společnosti, avšak jít po nich je nesmírně těžké, neboť jsou neustále a převážně úspěšně zahrazovány irealisty. Jde o věčný boj pravdy s nepravdou a dobra se zlem, neboť dobro může vyvěrat pouze z pravdivého poznání. Ideově nejdál lidstvo dospělo za modernismu navazujícího na osvícenství, reformaci a renesanci. Jak to dokládá druhá část knihy, sestavená z textů filosofa a religionisty Josefa L. Hromádky, v letech 1939-1947 profesora Princetonské univerzity, čelním představitelem modernismu byl v celosvětovém měřítku český polyhistor a politik Tomáš Garrigue Masaryk.