Jan Slavík

Učebnice se zaměřuje na psychologické otázky učení, vyučování a výchovného působení na děti a dospívající. Objasňuje podstatu nejčastějších problémů, s nimiž se pedagogičtí pracovníci setkávají při řízené socializaci a jejích poruchách, včetně konfliktů odehrávajících se v každodenních školních interakcích. Publikace se zabývá řadou důležitých témat, jako je například: - charakteristika pedagogické psychologie, její historický vývoj a interdisciplinární vztahy - problematika výběru a uspořádání učiva, volby vhodných metod a forem hodnocení - vliv primární socializace na sebepojetí jedince, jeho společenské zařazení a rizikové chování - diagnostické metody a výzkumné přístupy využívané při pedagogické diagnostice a při vypracování kvalifikované pedagogické prognózy - otázky výchovného poradenství a poskytování poradenských služeb - psychosociální aspekty pedagogické psychologie, role školy a vzdělávání ve společnosti - pedagogická autorita, specifika komunikace v pedagogickém procesu, řešení nedorozumění - problematika agrese a podpory prosociálního chování - text je doplněn medailonky význačných osobností oboru a obohacuje ho i řada ilustrací Kniha je určena především studentům pedagogických oborů, množství nových podnětů v ní však najdou také stávající učitelé, vychovatelé, trenéři, mistři odborné výuky, sociální pedagogové a psychologové působící na děti a mládež.

Modelování kurikula, o němž pojednává tato kniha, je systémový nástroj pro udržování nebo zvyšování kvality kurikula. Z toho důvodu má modelování kurikula bezprostřední důsledky pro kvalitu vzdělávacího systému na jeho různých úrovních. Je tedy zapotřebí rozumět modelování kurikula do takové míry, která umožní získávat z praxe věrohodné informace o realizaci kurikula, promýšlet, diskutovat a zdůvodňovat rozhodnutí o zásazích do kurikula a pomáhat učitelům ve školách úspěšně se s kurikulem vyrovnávat. Z hlediska profesní připravenosti učitelů jsou nesnáze týkající se realizace kurikula vztahovány zejména k tomu, že učitelé v praxi nedokážou dost účinně řešit rozpor mezi nároky na zvládnutí učiva a požadavky na kognitivní aktivizaci žáků ve spojení s motivací žáků k učení.

Tvorba anebo tvořivost, založená na myšlence osvobození a rozvíjení lidské přirozenosti, patřila k velkým tématům modernistické psychologie i pedagogiky a zájem o ni setrvává i v dnešním školském diskurzu. V něm se vyzdvihuje především originalita a flexibilita jednotlivce jako důležitý předpoklad úspěchu v současné společnosti. Přitom se zpravidla – ať již vědomě nebo bezděčně – ideově navazuje na tradiční chápání tvorby jako výlučně individuálního činu. Tato kniha nabízí odlišnou koncepci. Vychází z pojetí tvorby jakožto artikulace či formulace díla, které má obsah. Zvláštní zřetel k obsahu tvorby a k možnostem jeho efektivní a působivé formulace v určitém výkladovém kontextu přináší podstatnou změnu hlediska. Vede totiž k přehodnocení původního individualistického pojetí z intersubjektivní perspektivy: zdůrazňuje situovanost tvorby do určitého kulturního rámce se všemi vazbami na jeho symbolizace, skripty, významy a pravidla, vůči kterým se tvůrčí čin vymezuje, ale také na ně musí rozmanitým způsobem navazovat. Kapitoly této knihy postupně rozvíjejí výklad teorie a praxe obecného procesu kulturní transformace obsahu v rozpětí mezi pojmovým poznáváním (noéta) a poznáváním obrazným (aisthéta). Tento proces má svůj enkulturační, socializační a personalizační rozměr, v jejichž vzájemném průniku se uplatňuje výchova a rozvíjejí se všechny projevy lidské kultury.

V souvislosti s probíhajícím přechodem k cirkulární ekonomice se diskutují i nástroje, jejichž prostřednictvím by obce mohly podpořit své občany v předcházení vzniku odpadu, aktivním snižování produkce směsného komunálního odpadu a vyšším třídění využitelných složek. Do středu pozornosti se proto dostává chování člověka a jeho rozhodování o tom, co s odpady, a tedy i relativně nová, ale dynamicky se rozvíjející oblast společenských věd – tzv. ekonomie odpadů (‘economics of waste’). Monografie obsahuje kritickou reflexi stávající vědecké literatury a identifikuje teoreticko-metodologické přístupy, které lépe reflektují posun od prosté aplikace ekonomických nástrojů k zohlednění kontextuálních proměnných. Autor monografie zde navazuje na své publikované články v zahraničních impaktovaných časopisech. V empirické části zaměřené na hodnocení vlivu plateb na účinnost obecních systémů nakládání s komunálním odpadem v České republice byla použita detailní data za přibližně 6200 obcí. Data byla vyhodnocena s využitím regresního modelu založeného na metodě nejmenších čtverců (OLS) a t-testu nezávislých výběrů.