Ondřej Šmíd

Publikace je cennou studijní pomůckou v tzv. klauzurním způsobu výuky v němž jsou znalosti studentů získané v průběhu studia ověřovány prostřednictvím písemných prací představujících řešení konkrétního případu. Do sbírky byly zařazeny vybrané klauzu rní práce z let 2008 až 2011, které byly zadávány studentům magisterského studijního programu Právo a právní věda na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci v rámci povinné výuky Civilního procesu 1 a Civilního procesu 2. Sbírka je současně doplněna o zadání dalších písemných prací, jež musí studenti povinně absolvovat, a to žalob, popř. jiných procesních podání, a odvolání. Klauzurní práce jsou opatřeny řešením. Publikaci ocení zejména posluchači právnických fakult, jimž může slouži t nejen jako pomůcka pro seminární výuku, ale také jako podklad pro samostudium praktické aplikace norem civilněprocesního práva. Řešením v příručce obsažených zadání si studenti prověří své teoretické znalosti a osvojí si potřebné dovednosti pro vý kon právnické profese v budoucnu.

Kolektivní monografie se zaměřuje na problematické otázky právní úpravy rodičovství, výchovy a výživy nezletilého. Autoři upozorňují na stávající i budoucí právní regulaci v České republice i na Slovensku, a to s přihlédnutím k zahraničním právním úpravám, které byly zdrojem při tvorbě nového občanského zákoníku a které tudíž mohou být inspirací při jeho budoucí aplikaci.V úvodní části přináší kniha úvahu nad efektivitou právní úpravy, která poskytuje ochranu matce, ve vztahu k ochraně dítěte. Pod názvem Chráním-li matku, chráním nezletilé dítě? upozorňuje na problematiku náhradního mateřství a určování otcovství. Náhradní (surogátní) mateřství počíná být diskutovaným problémem, který společnost rozděluje na zastánce i odpůrce náhradních matek. Určení okamžiku, kdy lze ještě právní otcovství zvrátit z důvodu neexistence otcovství biologického, se stalo předmětem pozornosti Ústavního soudu a je nově regulováno také v novém občanském zákoníku. Nemalým otazníkem, který stojí nad českou praxí určování otcovství, je pak také podvodné určování otcovství souhlasným prohlášením rodičů. Odpověď na něj se pokouší nalézt nejen § 782 NOZ, ale také nová právní úprava řízení o určení a popření rodičovství v zákoně o zvláštních řízeních soudních.Druhá část publikace věnována rodičovství, výchově a výživě nezletilého dítěte v historické perspektivě.Publikace se pokouší uvažovat nad cíli výchovy nezletilého dítěte nejen pohledem filosofickým, ale také právním. Zdůrazňuje přitom, že základními vodítky pro rodiče by měly být vždy uvědomění si jejich rovnosti při rozhodování o dítěti a akcentování zájmu dítěte před zájmem vlastním. Situace, jež z porušování práv druhého rodiče vycházejí, pak mohou skončit u soudu nejen při projednávání otázek péče o dítě, ale také při řízení o navrácení dítěte v případě jeho mezinárodního únosu.V další části knihy se autoři soustředí na procesní úpravu vymáhání výživného, uvádí také novinky, které přináší NOZ, a rozviřují téma administrativních rozvodů v souvislosti s existencí vyživovací povinnosti.Konečně autoři podrobují kritické analýze změny, které zákonodárce vnesl od 1. 1. 2013 do pěstounské péče, a uvádí také novinky, které do této oblasti přináší nový občanský zákoník.

Monografie se zabývá problematikou rozvodu manželství z hmotněprávního i procesního hlediska, analyzuje přitom stávající právní úpravu i regulaci v novém občanském zákoníku a zákoně o zvláštních řízeních soudních. Značnou pozornost autoři věnují rozvodu manželství s nezletilými dětmi a možnostem procesněprávní ochrany osobám ohroženým domácím násilím. Upozorňují též na roli mediace v rozvodovém řízení v souvislosti s přijetím zákona o mediaci. Výklad je doplněn o rozbor problematiky ve slovenské právní úpravě.Vzhledem k velkému počtu česko-slovenských manželství i jiných národnostně smíšených manželství na našem území je věnována pozornost i této problematice, z pohledu evropské legislativy i mezinárodního práva soukromého. Publikace zpracovává také instituty doposud českému právnímu řádu neznámé, jako je administrativní rozvod, a podává výklad o právní úpravě rozvodu manželství ve vybraných světových zemích. Kniha je určena praktikujícím právníkům z řad akademiků, soudců a advokátů i široké laické veřejnosti se zájmem o danou problematiku a studentům právnických fakult.

úpravy hmotněprávní, zakotvené v novém občanském zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) a zároveň z nové úpravy procesní, představované především zákonem o zvláštních řízeních soudních (zák. č. 292/2013 Sb.). Vzhledem k rostoucí globalizaci společenských vztahů, z níž pramení stále se zvyšující počet tzv. smíšených manželství, autoři do publikace zařadili také analýzu úpravy obsažené v novém zákoně o mezinárodním právu soukromém (zák. č. 91/2012 Sb.) a v evropské unijní legislativě a přehled právní úpravy účinné na Slovensku. Publikace předkládá ucelený pohled na právní úpravu institutu manželství od středověku po současnost, od jeho vzniku po jeho zánik, i co do vymezení vzájemných práv a povinností manželů a otázek souvisejících s tzv. neplatným a neexistentním (zdánlivým) manželstvím. Publikace je určena aplikujícím právníkům z řad advokacie a justice i široké veřejnosti.

Monografie komplexně pojednává o problematice vyživovací povinnosti z hlediska hmotněprávního i procesního. Čtenář se nejprve seznámí obecně s problematikou vyživovací povinnosti v české právní úpravě: co vyživovací povinností rozumíme, kdy vzniká a kdy zaniká, jaký je její rozsah, kdy se promlčuje právo na výživné a jeho jednotlivé splátky. Největší prostor je věnován vyživovací povinnosti k dětem, a to i k dětem umístěným v ústavní výchově. U dalších typů vyživovací povinností jsou vymezeny okruh oprávněných a povinných osob a rozsah vyživovací povinnosti. Autoři upozorňují na úskalí právní úpravy a praktické problémy, které jsou řešeny obecnými soudy i soudem Ústavním. Zdařilé je pojednání o řešení problémů vzniklých ve vztazích s mezinárodním prvkem. Autoři se věnují i legislativě Evropské unie, zejména nařízení o výživném. Dále pojednávají o uznání a výkonu rozhodnutí vydaných členskými státy EU ve věcech vyživovacích povinností. Zde se čtenář může seznámit zejména s aktuální judikaturou Soudního dvora Evropské unie či Evropského soudu pro lidská práva.