Václav Smrčka

Kniha zpracovává první část Jedličkovy sbírky v Národním muzeu. Ta zahrnuje zachované klinické preparáty s nálezy na kostře z let 1830–1950, které jsou cenné tím, že mají i klinickou dokumentaci. Obsahuje jedinečné nálezy s projevy zánětlivých chorob na kostře z období před objevem antibiotik a reprezentativní ukázky vrozených vad a jiných chorob, které byly moderní zdravotní péčí z populace téměř eliminovány. Významně tedy vypovídá o zdravotním stavu populace a úrovni lékařské péče v 19. a 1. pol. 20. století. Je využitelná jako srovnávací materiál pro řadu vědních oborů, např. paleopatologii, ortopedii, chirurgii, anatomii a patologii.

Kniha obsahuje pohádky, pověsti a lidová vyprávění z Povltaví mezi Kamýkem a Prahou, která autor shromažďoval a psal celých třicet let. První část obsahuje zaznamenané lidové pohádky a vyprávění, v dalších částech doplnil autor pohádky svoje.

Jde o česko-anglickou knihu povídek z dnešní doby, kdy je Malta v Evropské unii, příběhy českého chirurga, který je pozván na Maltu, aby provedl unikátní operaci. Seznamuje s s lidmi i s prostředím, kromě povídek a ilustrací Maltu přibližuje 20 stran s obrazy známého maltského malíře Alda Galei.

Publikace Válečný chirurg seznamuje čtenáře s profesními začátky Františka Buriana, zakladatele poúrazové plastické chirurgie. Kniha shrnuje období od roku 1912 do poloviny 20. let. František Burian prožil balkánské války v letech 1912 a 1913 jako dobrovolník v srbském Bělehradu a v bulharské Sofii, kde léčil zraněné vojáky z válečných poranění. Burian velmi pečlivě doplňoval chorobopisy, překresloval rentgenové snímky, aby mohl jednotlivá poranění dokumentovat, a tak v Bulharsku začal rozvíjet nový obor – rekonstrukční plastickou chirurgii –, obor, který jej oslovil na pražské chirurgické klinice. Po vstupu do první světové války působil Burian v uherském Temešváru, kde vedl chirurgické oddělení ve vojenské nemocnici. V kontaktu se svou rodinou je po celou dobu prostřednictvím dopisů, proto významnou část textu tvoří korespondence, kterou si Burian vyměňoval se svou manželkou během obou válek. Z dopisů se mimo osobních sdělení dozvídáme o konkrétních zraněních vojáků a léčebných postupech, také ale o morálních dilematech lékaře uprostřed války a vzniku nového lékařského oboru.

Kniha zpracovává první část Jedličkovy sbírky v Národním muzeu. Ta zahrnuje zachované klinické preparáty s nálezy na kostře z let 1830–1950, které jsou cenné tím, že mají i klinickou dokumentaci. Obsahuje jedinečné nálezy s projevy zánětlivých chorob na kostře z období před objevem antibiotik a reprezentativní ukázky vrozených vad a jiných chorob, které byly moderní zdravotní péčí z populace téměř eliminovány. Významně tedy vypovídá o zdravotním stavu populace a úrovni lékařské péče v 19. a 1. pol. 20. století. Je využitelná jako srovnávací materiál pro řadu vědních oborů, např. paleopatologii, ortopedii, chirurgii, anatomii a patologii.