Benedikt Spinoza

Jde pravděpodobně o nejranější Spinozův text, osvětlující vývoj a genezi jeho filozofických stanovisek. Jeho jediným tématem je problém pravdivého poznání, otevřený v 17. století R. Descartesem a jím určitým způsobem otevřený. Spinozova důsledná vůle dobrat se pravdivého poznání je inspirující i pro soudobé úvahy o rozvoji vědeckého poznání.

První český překlad raného spisu velkého holandského myslitele 17. století B. Spinozy, který představuje zajímavý a fundovaný výklad v té době nesmírně vlivné karteziánské filosofie. Autor geometrickou formou podává rozhodující principy Descartova

První český překlad raného spisu velkého holandského myslitele 17. století B. Spinozy, který představuje zajímavý a fundovaný výklad v té době nesmírně vlivné karteziánské filosofie. Autor geometrickou formou podává rozhodující principy Descartova učení, a to jak jeho ontologických základů, tak i přírodně filosofických a fyzikálních teorií, a zároveň formuluje svá první filosofická východiska pro budoucí výstavbu eticko-ontologické soustavy, kterou podal geometrickou formou ve svém vrcholném díle Etika. Text dokumentuje způsoby, jakými se formoval historicky významný proud kontinentálního racionalismu 17. století.

Compendium grammatices linguae hebraeae je jedním z posledních děl nizozemského filosofa Benedikta Spinozy (1632–1677). Téma prapůvodní dokonalosti jazyka, historicko- kritický přístup k náboženské tradici, ale také filosofova základní ontologická koncepce, to vše je zde syntetizováno do nového celku. Studium tohoto spisu zprostředkovává čtenáři neobvyklý pohled na Spinozovo myšlenkové dílo, zejména pokud jde o některé motivy z židovské tradice v něm obsažené. Zároveň představuje zajímavý dokument jazykovědy 17. století, který je v řadě aspektů srovnatelný s dobovými lingvistickými projekty, ať již se jedná o univerzální gramatiku port-royalské školy, nebo o umělé jazyky vytvořené na filosoficko- logickém základě.