Ingrid Strobachová

V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále používány. Druhá ústřední část je ve třech nabízených možnostech ve hře, hraní, ve snu, snění a v básni, básnění ukázáním míst porozumění, slyšení (řeči i ticha), odpovídání. Hraní, snění, básnění nabídne každodennosti krásu přesahů bez rušení hranic, nabídne svobodnou zaujatost jako východisko každodennosti a konečnosti ceněné pro ně samotné. Svoboda a odpovědnost, Já a ten Druhý, nemoc a naděje vše v dimenzích vážnosti a nevážnosti, rozumu a nerozumu, s tělesným rozměrem nám v hraní, snění a básnění umožní nová nahlédnutí zaujatého filosofování a medicíny. Třetí část v aplikaci na dvě oblasti Já, dítě a rodičovství a Terapeut a klient vykáže hraní, snění a básnění jako varianty vztahových rámců.