Edita Svatošová

Helena Lukavská, hrdinka komorní povídky zaměřené na souboj zdravého rozumu s duševní nemocí, stojí na prahu třicítky a psychiatrovy ordinace. Navzdory vlastní snaze i péči blízkých přátel se nakonec propadá na samotné dno duševního bytí. Příběh podtržený vážnou diagnózou nemusí být nutně těžký. Helenini přátelé Lucas a Sima se k životu staví čelem. V momentech, kdy je Helena doslova na zabití, neztrácejí tolik potřebný nadhled. Hořkosladká povídka o třech dějstvích má rychlý spád a díky diskutabilnímu přístupu doktora Nesta Helenin příběh ztrácí jasné kontury. Tato útlá povídka patří mezi ty knihy, které zapůsobí zejména při prvním přečtení. Teprve závěrečná pasáž reflektuje oprávněné čtenářovy pochyby. Stejně jako v případě prvotiny Budu zářit (Eroika, 2009) autorka vypráví příběh úsporně a s důrazem na vnitřní svět hlavních hrdinů.

Pojítkem mezi příběhy několika lesbických žen na přelomu režimů v Čechách je postava Idy. Ve chvíli, kdy se přistěhuje se svojí rodinou do východočeské Chocně, se její život začne plynule propojovat s tím Darjiným. Pro Idu jako ženu alkoholika se přátelst

Pojítkem mezi příběhy několika lesbických žen na přelomu režimů v Čechách je postava Idy. Ve chvíli, kdy se přistěhuje se svojí rodinou do východočeské Chocně, se její život začne plynule propojovat s tím Darjiným. Pro Idu jako ženu alkoholika se přátelst