Tzvetan Todorov

Musíme-li bránit demokracii, je nanejvýš potřebné, abychom se nenechali ovládnout strachem a strhnout k násilným reakcím. Minulost nás učí, že léčba může být v takových případech horší než sama nemoc," píše ve svém nejnovějším knižním eseji známý fra ncouzský sémiotik Tzvetan Todorov. Autorova mimořádně inspirativní úvaha nad obecným problémem sváru kulturního relativismu a racionalistického absolutismu a aktuálními tématy "střetu civilizací" a "války proti terorismu" se nejprve ohlíží do evrops ké historie ve snaze o definici barbarství, civilizace, kultury a kolektivní identity, aby se posléze pokusila nalézt odpovědi na celou řadu palčivých otázek stojících před moderní západní civilizací. Jak autor přesvědčivě argumentuje, základním výc hodiskem pro reakci Západu na problémy dnešního světa musí zůstat hodnoty demokracie a lidských práv: snaha o řešení situace vojenskou silou s sebou přináší nejen riziko zneužití této síly, ale i probuzení našich vlastních násilných sklonů, jež se v evropských dějinách již tolikrát ničivě projevily.

Úvod do fantastické literatury je jednou z nejvýznamnějších raných prací Tzvetana Todorova, francouzského literárního vědce bulharského původu, jenž patří mezi ústřední osobnosti francouzského strukturalismu druhé poloviny 20. století. Hlavním přínosem díla, které je od vydání v roce 1970 stále považováno za jakousi příručku fantastického žánru, je definice fantastična. Podle Todorova je jeho zdrojem naše nerozhodnost, kterou coby čtenáři zakoušíme před událostí jevící se byť jen zdánlivě nadpřirozenou; podmínkou přitom je, že se neuchýlíme k básnické a alegorické interpretaci textu.