Václav Tomek

V půvabných pověstech a příbězích – hrůzostrašných i laskavých – o českých hradech, zříceninách a přilehlých místech ožívají ztichlé paláce dávným ruchem a připomenou nám nejen svůj bývalý lesk, kdy tu žili hradní páni, šlechtici, rytíři, panoši a hradní čeleď, ale vyprávějí také o krušném životě v podhradí. A právě pohádková obrazotvornost obyčejných, chudých lidí opředla tato místa tajuplnými historkami o bílé paní, o čertech, pokladech, loupežnících, záhadných rytířích, zlých pánech a paních, jimž bylo souzeno pykat...

Josefov, nešťastná pátá čtvrť města Prahy byla odedávna obklopena tajemstvím. Uzavřenost ghetta, jeho přeplněnost, odlišnost náboženských zvyklostí - to vše vytvořilo živnou půdu pro mýty a pověsti. tyto legendy přežily ve své jedinečnosti i asanaci Starého Města. Pražské židovské ghetto a jeho pověsti byly inspiračním zdrojem pro mnohé autory pražských románů, a přesto první celkový utříděný sborník v českém jazyce sepsal až V. V.Tomek. Některé z pověstí se zde nalézají v kontextu s pověstmi v češtině do té doby neznámými. Ku prospěchu je i autorova snaha zaznamenat je z pohledu obyvatel pražského ghetta. O jeho poctivosti při hledání původních zdrojů svědčí i jeho konzultace s představiteli Židovské obce.

Soubor legend, sebraný V. V. Tomkem, který zde přinášíme, nebývá uveden ani v podrobných přehledech Tomkovy bibliografie. Vznikl patrně jako vedlejší produkt jeho pilné heuristické činnosti, případně využil starších zpracování těchto literárních útvarů. Že se Tomek věnoval legendám i podrobněji je zřejmé - kromě jeho jiných prací o českých legendách - z jeho úvahy v Časopisu českého musea "Svatá Ludmila a Čechy za jejího věku" uveřejněné v roce 1860, kde dokazuje, že latinská legenda o sv. Ludmile vznikla nedlouho po jejím zavraždění.

Čtenář se dozví, jaké pověsti se vážou k místům jako Týřov nebo Svatý Jan pod Skalou.

Bývali Čechové statní jonáci - jen pouhá zmínka o naší zemi vyvolávala hrůzu na dvorech nejmocnějších středověkých států. Největší děs vzbuzovalo jméno Jana Žižky z Trocnova. Tento neohrožený husitský hejtman rozdrtil několik křížových výprav, které se pokoušely o likvidaci českého pokusu o reformu katolické církve. Paradoxem je, že o životě jedné z nejvýraznějších postav naší historie většina lidí ví jen naprosté minimum. Žil, byl, vítězil, oslepl a zemřel. To je na takového velikána docela málo. Mezeru v našich znalostech se proto pokusil zaplnit skvělý český historik Václav Vladivoj rytíř Tomek. A opravdu se mu to podařilo

Bývali Čechové statní jonáci - jen pouhá zmínka o naší zemi vyvolávala hrůzu na dvorech nejmocnějších středověkých států. Největší děs vzbuzovalo jméno Jana Žižky z Trocnova. Tento neohrožený husitský hejtman rozdrtil několik křížových výprav, které se pokoušely o likvidaci českého pokusu o reformu katolické církve. Paradoxem je, že o životě jedné z nejvýraznějších postav naší historie většina lidí ví jen naprosté minimum. Žil, byl, vítězil, oslepl a zemřel. To je na takového velikána docela málo. Mezeru v našich znalostech se proto pokusil zaplnit skvělý český historik Václav Vladivoj rytíř Tomek. A opravdu se mu to podařilo

Soubor legend, sebraný V. V. Tomkem, který zde přinášíme, nebývá uveden ani v podrobných přehledech Tomkovy bibliografie. Vznikl patrně jako vedlejší produkt jeho pilné heuristické činnosti, případně využil starších zpracování těchto literárních útvarů. Že se Tomek věnoval legendám i podrobněji je zřejmé - kromě jeho jiných prací o českých legendách - z jeho úvahy v Časopisu českého musea "Svatá Ludmila a Čechy za jejího věku" uveřejněné v roce 1860, kde dokazuje, že latinská legenda o sv. Ludmile vznikla nedlouho po jejím zavraždění.

Soubor legend, sebraný V. V. Tomkem, který zde přinášíme, nebývá uveden ani v podrobných přehledech Tomkovy bibliografie. Vznikl patrně jako vedlejší produkt jeho pilné heuristické činnosti, případně využil starších zpracování těchto literárních útvarů. Že se Tomek věnoval legendám i podrobněji je zřejmé - kromě jeho jiných prací o českých legendách - z jeho úvahy v Časopisu českého musea "Svatá Ludmila a Čechy za jejího věku" uveřejněné v roce 1860, kde dokazuje, že latinská legenda o sv. Ludmile vznikla nedlouho po jejím zavraždění.