Jáchym Topol

Druhý dotisk druhého vydání úspěšné básnické sbírky obsahuje cykly V úterý bude válka, Můžeš zmizet, Duchové. Grafická úprava Viktor Karlík.

Jáchy Topol Kátrány című műve egy különös időutazásra hív, mely során a múlt század 1950-es és 60-as éveinek cseh társadalmi hangulatát és traumáit a szerző egy árvaházban nevelkedett, "emlékek nélküli" fiú szemszögéből láttatja. A regény főhőse, a társadalom kitaszított gyermekei között élő Ilja váratlanul egy kiképzés részvevői között, majd egy háború zűrzavarában találja magát. A nevelőintézetből már régóta tervezett szökését követően az országot megszálló tankhadosztály és a felkelők összecsapásai között megkezdi bolyongását egy elképzelt otthon, a "meseszép világ" felé. Groteszk szereplők és szürrealisztikus álomképek, mítoszok és naturalisztikus leírások váltják egymást ebben a történetben, melynek főszereplője tehetetlenül s békésen sodródik az időben, ahol egymásba csúszik a múlt és a jelen.

Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet.

Pátrání po stopách dějin se stejně jako u Topolových předchozích próz i v této novele proplétá se surreálně-karnevalovým dějem. Lakonicky vyprávěný příběh je archeologií hrůzy, vrstvu za vrstvou odkrývá území novější evropské minulosti. Ve chvíli, kdy umírají poslední příslušníci generace, která to vše ještě zažila, Topol ukazuje, jak jejich potomci bojují o uchování příběhů násilí, jež chápou jako poslední kotvu autenticity – a troskotají v soukolí komerce, muzealizace a politiky. Topolovi se obdivuhodným způsobem daří nebýt ani jednoznačný, ani neházet všechny hodnoty na postmoderní smetiště dějin. Na své cestě k masovým hrobům evropského Východu se z různých stran přibližuje k eticky dvojznačným otázkám a otřásá tak jakoby bezděčně a s jemnou ironií zdánlivě stabilním základem našeho historického sebevnímání. Za tuto novelu získal Jáchym Topol Cenu Jaroslava Seiferta 2010.

Román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů. Prostřednictvím dětského vypravěče jsou zde zachyceny mezilidské vztahy bez jakéhokoli soucitu. Sledujeme pokřivené vlastenectví s mnoha neblahými vedlejšími dopady. Autora zajímá ponížené dětství, sourozenecká oddanost a válka v jakékoli podobě. Zobrazuje lidi jako hračky někoho jiného, aniž by přitom tušili, že jsou nástrojem k dosažení cizích cílů. K absurdnímu vyznění příběhu přispívá „socialistický cirkus“ jako zdroj nejneuvěřitelnějších příhod a vztahů, zčásti fantazijních. Román je karikaturou válečného hrdinství a hrdinů, převrácením vžité interpretace těchto hodnot, o nichž se nikde veřejně nepochybuje, ačkoli ve skutečnosti v sobě skrývají temné jádro. Kniha zvítězila v anketě Lidových noviny Kniha roku 2005.

Hrdinové Topolova románu, kočovný herec Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky, křižují Evropou, aby se pokusili nalézt staronový domov na březích Sázavy. Cestu jim kříží postavy spřízněné i protivné, mezi mnoha dalšími ryšavá kurvička Světlana a její milý Kája z vymahačského klanu Baštů, který se v zuřivých bitkách utkává s Bizonovou motorkářskou tlupou. Topolův dobrodružný román ze současnosti se dotýká v zemité grotesce témat, která znepokojují lidstvo odjakživa, jako jsou víra, stárnutí, smysl života, sebevražda, láska, rodičovství, i těch, která patří k právě žhavým – „stěhování národů“, politická korektnost, krymský konflikt, meze politiky… A žádné z nich není natolik nedotknutelné, aby nemohlo být pomocí rafinovaně a osvěživě používaného jazyka, plného odkazů, podprahových vláken a asociací, zironizováno a obráceno z líce na rub a zase nazpátek. Román Citlivý člověk je komický a brutální, chytře chlípný, karnevalový a zároveň přísně organizovaný. Je to reportáž z odvrácené strany života, groteska o nacházení Boha a lidské jiskry v nejpustších brlozích, kniha o existenciální pouti, kde je i v těch nejšílenějších pasážích oživující ingrediencí láska anebo touha po ní.

Román Jáchyma Topola evokuje na příběhu dětí přízračný svět české vesnice sklonku šedesátých let. Je ovšem zejména nadčasovým románem archetypálním – zobrazením různých podob zla (společenského i osobního) a hledáním cesty k naději. Strhující jazyk vyprávění vtahuje čtenáře do napínavého děje s tajemstvím. Kniha vychází ve druhém, opraveném vydání v nové řadě Topolových prozaických knih spolu se svazky Anděl, Kloktat dehet, Chladnou zemí a Citlivý člověk.

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin. Coby reportér, recenzent, komentátor, glosátor a esejista přispíval i do mnoha dalších periodik. Kniha Výstup Jižní věží nabízí v chronologickém pořadí obraz různých poloh vývoje jeho novinářské práce. Odhaluje témata, která ho trvale přitahují a k nimž se opakovaně vracel, a mimo jiné tak rozkrývá zajímavé vazby mezi Topolovým rukopisem publicistickým a beletristickým. Výbor uspořádal Ivo Říha ve spolupráci s autorem. Součástí svazku je úplná bibliografie publicistických textů Jáchyma Topola.

Jubilejní stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola (nar. 1962) Sestra, reprezentativní dílo české prózy konce dvacátého století. Dobrodružný a milostný příběh se v dynamickém, jazykově, zvukově i rytmicky výrazném vyprávění větví do mnoha imaginativních odboček, básnických obrazů či vizí. Román vyšel ve dvou autorských verzích v letech 1994 a 1996. Přítomná edice vychází z prvního, nezkráceného a úplného vydání a v edičním komentáři zaznamenává jeho budoucí proměny. Literárněhistorický komentář pak kromě jiného sleduje široký ohlas této knihy v české kultuře.

Fotografie známého fotografa podávají svědectví o Čechách a východní a střední Evropě v posledních třiceti letech. Autorovo vyprávění o snímcích a situacích, které zachycují, zapsal a převyprávěl Jáchym, Topol.

Jubilejní stý svazek České knižnice přináší románovou prvotinu Jáchyma Topola (nar. 1962) Sestra, reprezentativní dílo české prózy konce dvacátého století. Dobrodružný a milostný příběh se v dynamickém, jazykově, zvukově i rytmicky výrazném vyprávění větví do mnoha imaginativních odboček, básnických obrazů či vizí. Román vyšel ve dvou autorských verzích v letech 1994 a 1996. Přítomná edice vychází z prvního, nezkráceného a úplného vydání a v edičním komentáři zaznamenává jeho budoucí proměny. Literárněhistorický komentář pak kromě jiného sleduje široký ohlas této knihy v české kultuře.

Druhé přepracované vydání příběhů severoamerických Indiánů, které vybral a přeložil Jáchym Topol. Kniha je doprovozena množstvým barevných ilustrací a zasvěceným doslovem etnoložky Markéty Křížové.

Druhé přepracované vydání příběhů severoamerických Indiánů, které vybral a přeložil Jáchym Topol. Kniha je doprovozena množstvým barevných ilustrací a zasvěceným doslovem etnoložky Markéty Křížové.

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti.

V této audioknize čte Jáchym Topol příběhy severoamerických Indiánů z knihy Trnová dívka, kterou osobně přeložil do češtiny.

V této audioknize z edice autorského čtení HLASY čtou Andrej Giňa, Jáchym Topol a Petr Král.