Jaroslav Turek

V roli „hlavního hrdiny“ populárně-naučné knihy pro děti je dub. Nejvyššího věku mezi stromy se v našich zemích dožívají duby, které patří k původním dřevinám na našem území a mohou se dožít 900 – 1 000 let. Na životě věkovitého památného dubu se kniha pokouší ukázat „paměť stromu“. Zabývá se tím, jak vyrůstá strom, co se na něm mění během jeho života, co z toho je dáno přírodou a co ovlivnili lidé a současně ukazuje, jaké zásadní změny se staly v historii našeho národa během života takového stromu, jak se měnilo bydlení nebo oblékání, nápadné změny na stavbách, ale i v krajině.

Esejistická kniha na pomezí dějin umění a teorie médií vykládá z různých úhlů pohledu a stanovisek specifickou povahu fotografie jakožto média, jež stálo na počátku cesty, která lidstvo dovedla do éry vizuální komunikace. Učebnice, která by shrnovala problematiku fotografického média, dosud chybí. Přesto existují osy a základní společné jmenovatele, jež jsou jakémukoli přemýšlení o fotografii společné a k nimž se úvahy autorů v průběhu dějin oboru stále vracejí a znovu je podrobují kritickému zkoumání: specifický vztah fotografie a času, fotografická reprezentace reality, objektivita fotografie či její schopnosti být stopou, indexem zobrazeného jevu. Autoři se v knize Fotografie po fotografii nad těmito otázkami zamýšlejí z perspektivy hypermediální, postfotografické společnosti. Esejistické kapitoly promlouvají skrze jednotlivosti a motivy o medialitě " fotografie, o proměnách jazyka, jímž se vyjadřovala od svých počátků až po digitální éru. "