Luboš Velek

Kniha poskytuje vcelku komplexní analýzu, interpretaci a zhodnocení života a díla Karla Kramáře v širokém kontextu. Sledován je jako stranický vůdce, politik, první československý ministerský předseda či jako propagátor ideálu novoslovanství a rusofil, i jako martyr, object literární karikatury a rovněž jako průmyslník, finančník, stavitel nebo mecenáš a manžel.

Kniha je vydána při příležitosti životního jubilea předního českého historika Jana Galandauera, jenž se ve své bohaté publikační činnosti soustředil na výzkum českých a rakouských dějin 19. a 20. století, zvláště pak na problematiku prvního odboje a vzniku Československa. V tomto kontextu se také zabývá výzkumem festivit a problematikou míst paměti. V knize se sešli čeští i zahraniční historikové, kteří se badatelsky tímto obdobím či tématy zabývají. Jejich příspěvky jsou doplněny hodnocením věd ecké i organizační činnosti Jana Galandauera a bibliografií jeho prací. Publikace je příspěvkem jak k dějinám historiografie, tak k politické, literární a kulturní historii.

První díl edice deníků českého historika, novináře a politika Josefa Kalouska (1838-1915) přináší zápisky z let 1856 až 1866. Kalousek v nich přibližuje léta svých studií na české reálce v Praze, na pražské polytechnice a především na filozofické fakultě tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity. Hledání uplatnění nadaného, leč chudého mladíka z východočeského Vamberka se zde prolíná jak s dobovým vlasteneckým zápalem, tak s představami o optimálním zajištění své další hmotné existence. Tyto představy tehdy silně spojoval s výhodnou sňatkovou strategií, kdy mu byl příkladem František Palacký. S ním se Kalousek počátkem 60. let osobně seznámil a agilní mladík se zájmem o české dějiny Otce národa zaujal. Rozpor mezi vlasteneckými ideály a neutěšenou životní realitou J. Kalousek zprvu řešil vstupem do vládních služeb stal se redaktorem poloúředních Pražských novin. Odtud však vedla rychle cesta do Riegrova a Palackého deníku Národ, který vycházel v letech 1863 až 1866. Kalouskovy deníkové záznamy v tomto kontextu nabízejí zajímavé pohledy do fungování novinových redakcí na počátku obnovené ústavní éry v habsburské monarchii. Mimořádně zajímavou, rozsáhlou pasáž pak představuje Kalouskova mnohatýdenní cesta po rakouské Haliči a Bukovině, kterou podnikl v létě 1863 na pozadí krvavého povstání Poláků v tzv. Kongresovce proti Rusům. V českém prostředí se v této době jedná o unikátní svědectví o životě a poměrech ve východních provinciích habsburské říše. Navazující druhý díl deníků vyšel již v roce 2016 a oba svazky deníku doplňuje i paralelní vydání Kalouskovy vědecké korespondence (2019) v téže ediční řadě Nakladatelství Lidové noviny a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.