Jan Vitoň

Kvalita a efektivita komunikace se všemi aspekty, které k tomu mohou přispět, je neoddělitelnou a velmi potřebnou součástí našeho života. Má přirozeně svá úskalí i vyzkoušené metody. Dost často se setkáváme a nepochybně budeme i dál setkávat s účastníky komunikačního aktu, kteří budou různým způsobem handicapováni, avšak úspěšná komunikaci s nimi bude zásadní podmínkou jejich začlenění do normálně fungující společnosti, možností, jak uspokojovat jejich specifické potřeby. Takovou specifickou skupinou komunikantů jsou děti s postižením, jejich rodiny a sourozenci. Autoři této publikace se rozhodli nejenom věnovat pozornost tomuto specifickému komunikačnímu aktu, ale rozšířit jej o hledisko jeho etické dimenze. Jako tuto problematiku obohacující se dále jevil aspekt etické komunikace s prostředím nevyléčitelně nemocných a umírajících dětí, seniorů, který v nejrůznějších podobách s formativním zřetelem reflektuje umělecká literatura. V neposlední řadě autoři upozorňují na nejnovější etická dilemata spojená s perinatologií, asistovanou reprodukcí, babyboxy apod., jichž jsme téměř každodenními svědky. Nedílnou součástí publikace jsou kazuistiky obsahující intimní sdělení rodičů a sourozenců dětí s postižením, kde se vedle láskyplné atmosféry v těchto rodinách můžeme dozvědět i o traumatizujících zážitcích: výsměchu, neporozumění až šikaně, jíž jsou někdy zejména sourozenci dětí s postižením vystaveny.