Jana Vodáková

Pohled na řízení veřejného sektoru se v souvislosti s probíhající reformou veřejných financí významně mění. Zatímco tradičně bylo řízení ekonomických systémů chápáno spíše jako zabezpečování zdrojů pro průběžné plnění předem nastavených funkcí a zavedených postupů, v současnosti se pozornost stále více přesunuje ke snaze o dosažení plánovaných cílů a výkonů za současného optimálního využívání dostupných zdrojů. Řízení ekonomických systémů veřejného sektoru by tedy mělo být na jedné straně poměřováno ve vztahu ke skutečně dosaženým cílům a na straně druhé k tzv. konceptu 3E, tj. efektivnosti, hospodárnosti a účelnosti. V praxi veřejného sektoru se přitom mnohdy stále ještě setkáváme s pouhým průběžným monitorováním stavu čerpání přidělených rozpočtových prostředků. Praktickému zavedení ekonomického řízení do oblasti veřejného sektoru může zásadně napomoci využívání moderních tzv. manažerských nástrojů, které se osvědčily nejen u podnikatelů, ale také u nejrůznějších subjektů veřejného sektoru v mnoha vyspělých zemích světa. Kniha se proto zaměřuje na představení vybraných nástrojů řízení snadno použitelných v prostředí českého veřejného sektoru. Kromě úvodní kapitoly jsou všechny následující kapitoly knihy věnovány vždy jednomu z těchto nástrojů, a to finančnímu účetnictví, manažerskému účetnictví, programovému financování a rozpočtování, finanční analýze, Cost – Benefit analýze a benchmarkingu. Cílem jednotlivých kapitol je kromě obecného představení vybraného nástroje, stručného popisu jeho významu a možností uplatnění pro ekonomické řízení, také uvedení praktických příkladů jeho aplikace u subjektů veřejného sektoru. Z tohoto důvodu je kniha přínosná nejen pro rozšíření teoretických poznatků, ale také jako praktická inspirace pro manažery z oblasti veřejného sektoru, jakým způsobem zkvalitnit proces řízení a propojit jej s konceptem 3E.

Autorka Jana Vodáková se v knize Akruální účetnictví ve veřejném sektoru zabývá vysvětlením podstaty akruálního principu, akruálního účetnictví a celkového kontextu účetních reforem veřejných financí ve vyspělých zemích světa a u nás. Rozebírá jednotlivé projevy účetní akruálnosti včetně uvedení praktických příkladů a srovnání s řešením dané problematiky Mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor – IPSASs. Podstatou probíhající účetní reformy veřejných financí je přechod od peněžního účetnictví k účetnictví akruálnímu. Důvodem je skutečnost, že akruální účetnictví je, na rozdíl od tradičního peněžního, schopno generovat informace i o těch hospodářských operacích, které nejsou bezprostředně spojeny s pohybem peněžních prostředků. Tyto operace přitom představují tak významné účetní položky, jakými jsou odpisy dlouhodobého majetku, rezervy nebo opravné položky.

Publikace je určena pro vedoucí pracovníky různých stupňů řízení z oblasti veřejného sektoru, ale i další zájemce o problematiku výkonnosti z řad odborné veřejnosti. Přestože veřejný sektor zahrnuje subjekty s různou organizačně-právní formou, odlišnou mírou napojení na veřejné rozpočty i předmětem činnosti, je autorský kolektiv přesvědčen, že mnohá doporučení a závěry mají obecnou platnost. Mohou být tudíž přínosné jak pro praktické využití, např. při návrhu interního systému měření výkonnosti, tak i pro rozšíření či srovnání souvisejících teoretických poznatků. Publikaci lze doporučit také studentům vysokých škol s ekonomickým zaměřením. Současným trendem v měření výkonnosti je celostní přístup, který propojuje její jednotlivé složky a ukazatele do jednotného funkčního celku s cílem obsáhnutí různých aspektů výkonu. Monitorování výstupů organizace veřejného sektoru a dodržování konceptu 3E nelze nahradit výhradní kontrolou vstupů, ať již v podobě rozpočtových, či účetních dat.