Zbyněk Vybíral

Publikace je první českou monografií na téma kritické psychologie, v psychologii poměrně nového směru, rozvíjejícího se přibližně od sedmdesátých let minulého století a vymezujícího se v opozici k starším psychologickým směrům a teoriím. Je členěna do tří oddílů. V prvním najde čtenář krom jiného kratší texty věnované speciálně dekonstrukci a sociálně konstrukcionistické psychologii – dvěma proudům, které jsou v českém psychologickém prostředí téměř neznámé. Druhý oddíl se kriticky vypořádává s konstruováním a redukcionistickým používáním typologií a kategorií v psychologii. Tuto kapitolu je možné považovat za těžiště knihy, další si všímají dílčích aspektů současné psychologie, její dogmatičnosti a nedostatečné lidskosti. Ve třetím oddíle, nazvaném Psychologie v akci, jsou aktivity a aplikace psychologie ukázány na soudobé psychoterapii. Charakteristická je pro knihu autorova snaha o co největší srozumitelnost, aby byl text přístupný nejen odborníkům zamýšlejícím se nad současným stavem psychologie, ale i všem (zejména studentům psychologie a dalších humanitních věd), kteří se chtějí učit a rozvíjet „psychologii jinak“.

K tomuto titulu existuje nové vydanie z roku 2008: Lži, polopravdy a pravda v lidské komunikaciKomunikace mezi lidmi zajímá jak běžné laiky, tak širokou škálu odborníků, a to od novinářů a pracovníků reklamy po psychoterapeuty a lékaře. Tím spíše nás všechny zajímá, proč nás druzí v komunikaci často klamou a jaké prostředky k tomu používají. Poprvé v češtině vychází knížka, která se těmto otázkám systematicky věnuje. Přestože výchozím oborem autora je psychologie, text má zřetelné mezioborové přesahy. Svou povahou spadá do disciplíny nazývané někdy "komunikační studia". Autorovou snahou je skloubit vysoký odborný standard se srozumitelným a seriózním popularizačním výkladem.

Komunikace mezi lidmi zajímá jak běžné laiky, tak širokou škálu odborníků, a to od novinářů a pracovníků reklamy po psychoterapeuty a lékaře. Tím spíše nás všechny zajímá, proč nás druzí v komunikaci často klamou a jaké prostředky k tomu používají. Poprvé v češtině vychází knížka, která se těmto otázkám systematicky věnuje. Přestože výchozím oborem autora je psychologie, text má zřetelné mezioborové přesahy. Svou povahou spadá do disciplíny nazývané někdy "komunikační studia". Autorovou snahou je skloubit vysoký odborný standard se srozumitelným a seriózním popularizačním výkladem.

Komunikace mezi lidmi zajímá jak běžné laiky, tak širokou škálu odborníků, a to od novinářů a pracovníků reklamy po psychoterapeuty a lékaře. Tím spíše nás všechny zajímá, proč nás druzí v komunikaci často klamou a jaké prostředky k tomu používají. Poprvé v češtině vychází knížka, která se těmto otázkám systematicky věnuje. Přestože výchozím oborem autora je psychologie, text má zřetelné mezioborové přesahy. Svou povahou spadá do disciplíny nazývané někdy "komunikační studia". Autorovou snahou je skloubit vysoký odborný standard se srozumitelným a seriózním popularizačním výkladem.

Próza Nocleh na letišti Gatwick je souborem krátkých textů, které spojuje zejména téma náhlé ztráty partnerského života a vyrovnávání se s pozvolna přicházejícím starším věkem. Autor trefně ukazuje, že snaha mužů chytit v takovém případě druhý dech mnohdy vyznívá spíše jako lapání po dechu. Povídky o vnitřním, rozporuplném světě mužů a jejich uvažování o ženách jsou psány vtipně, s ironií a nadhledem. Zbyněk Vybíral se do mužské duše dívá nemilosrdně i se soucitem.

Dílo ze sklonku autorovy kariéry patří ke knihám, v nichž autor rekapituluje a shrnuje. Dává prostor tomu, aby završil své celoživotní názory. Na mnoha místech opakuje, co již dříve napsal, a zároveň jako by se zde pokusil shromáždit co nejvíce definicí toho, co zkoumá. Zkrátka tak nepřijdou pojmy jako komplex méněcennosti, touha po moci, pořadí mezi sourozenci, pocit sounáležitosti či rozmazlování. Titulní pojem, smysl života, Adler chápe ve dvojím smyslu: Subjektivně se jedná o smysl, který člověk spatřuje ve svém životě, objektivně pak o to, co souvisí s reálnou schopností spolužití s druhými lidmi. Člověk, jemuž chybí tento objektivní smysl, je podle Adlera neurotický, psychotický, perverzní, závislý nebo kriminální. Kniha z roku 1933 bývá považována za poslední velký Adlerův spis. Alfred Adler (1870-1937) se narodil na vídeňském předměstí do rodiny židovského obchodníka. Stal se lékařem a po počátečním příklonu k psychoanalýze se s Freudem rozešel a založil vlastní školu individuální psychologie. Nejvíce proslul svým pojednáním o souvislosti mezi pocitem méněcennosti a pudem k moci, které bylo částečně ovlivněno tím, že trpěl tělesným postižením. Byl autorem více než 300 knih a statí na téma lidských vztahů, výchovy či psychoterapie. Zemřel ve skotském Aberdeenu. Bývá považován za předchůdce soudobé humanistické psychologie.

Kniha mapuje podobu psychoterapie a proměnu jejích hlavních přístupů v současnosti. Velký prostor je věnován soudobé psychoanalýze, dynamické terapii, KBT, gestalt terapii, prožitkové terapii, rodinné terapii, systemickým přístupům i integraci psychoterapeutických směrů. Zařazeny jsou kazuistiky pěti terapeutů a jejich vzájemné komentáře ke své práci. Mezi další témata knihy patří: situace oboru v Evropě, práce s emocemi, práce s tělem, příběhy v terapii, psychoterapie v medicíně a v sociální rehabilitaci, kombinace psychoterapie a farmakoterapie, platby za psychoterapii, etika v psychoterapii, východní a kulturní vlivy, výzkumy účinnosti, expresivní metody a alternativní terapie.

Komunikace mezi lidmi zajímá jak běžné laiky, tak širokou škálu odborníků, a to od novinářů a pracovníků reklamy po psychoterapeuty a lékaře. Tím spíše nás všechny zajímá, proč nás druzí v komunikaci často klamou a jaké prostředky k tomu používají. Poprvé v češtině vychází knížka, která se těmto otázkám systematicky věnuje. Přestože výchozím oborem autora je psychologie, text má zřetelné mezioborové přesahy. Svou povahou spadá do disciplíny nazývané někdy "komunikační studia". Autorovou snahou je skloubit vysoký odborný standard se srozumitelným a seriózním popularizačním výkladem.