Jiří Weinberger

Podívejte se, jak se dělají verše a čím vším pro nás mohou být. A kdo má chuť, ať to také zkusí. Bohatě ilustrované kniha s říkankami je určena k následování, přetváření, parodování, ke zpěvu, k ilustrování i k přemýšlení. Setkají se tu děti s dospělými, děti s dětmi i dospělí mezi sebou.

Autor textu měl několikrát v životě kliku. Poprvé když se narodil až po druhé světové válce, ale i dále, namátkou: prožil rok 1968 v Praze, po roce 1969 nemohl skoro nikam cestovat, což byl pro něj neodolatelný impulz neutonout jen v matematice, ale také psát a hrát a zpívat a divit se a divit, kde se to v člověkovi bere. Z pouhé četby pravděpodobně nepoznáte, které básně a písňové texty vznikly v roce 1968, které v roce 2018 a které mezitím. U některých z 27 žánrově i tematicky rozmanitých povídek dobu vzniku ale plus minus uhodnete. Větší část textu je zcela nová. Inovativní je jeho pedantské uspořádání, díky kterému lze každou z více než 200 položek najít tak rychle jako heslo ve slovníku jazyka českého. Autor textu měl několikrát v životě kliku a dvě čerstvé kliky má právě teď: potkal výbornou ilustrátorku a vysněnou knihu bude mít v ruce zanedlouho.

Nonsensové legrácky? Ne, vidíme to jinak. Josef Hiršal napsal: atribut nonsens není nic definitivního, text se nonsensem stává, nebo jím i být přestává. Souhlasíme s ním a nevážíme si definic nonsensu výčtem (prášilovské zkazky, parodie, palindromy, hříčky, dětské verše, rozpočitadla, výtvory umělého jazyka, novotvary, permutace, fonetická lyrika, gramatické hry). Definice výčtem totiž nemíří k jádru pudla, nýbrž směrem skoro opačným; jádrem nonsensového pudla je totiž jistý typ prožitku na straně konzumenta (jímž bývá také autor). Nonsense v této knížce je nejen rozpustilý, ale i vážný až zachmuřený tak jako náš včerejšek, dnešek a nejspíš i zítřek. Jiří Weinberger, bývalý matematik, absolvent MFF UK. Napsal, někdy sám, někdy se spoluautory, 15 knih básní, povídek, písňových textů a scénářů. Překládal poezii amerického autora Ogdena Nashe. Napsal mj. texty písní pro hru Myška z bříška v Divadle v Dlouhé. Petr Wohl je absolventem 1. lékařské fakulty UK a pracuje jako diabetolog, endokrinolog a vedoucí Centra domácí parenterální výživy v IKEM.

Na jeden zátah by těchto 74 krátkých básní napsal snad jenom maniak v posledním tažení. Tenhle materiál ovšem vznikal v rozmanitých situacích během několika desítek roků. Kresby, jež jsou součástí knihy, jsou textům přiřazeny dle společných pohledů básníka a malíře na život a jeho rozmanité podoby.

Třetí kniha autorské dvojice Jiří Weinberger (texty), Petr Wohl (ilustrace). Jejími předchůdci jsou Jak stalagnát! a Anebo jen nezvyk? V knize jsou na rozdíl od předchozích ilustrace z větší části barevné – předlohami k nim byly olejomalby Petra Wohla.

Staň se básníkem! Vymysli jedinečné básničky a říkanky! Kniha obsahuje 101 básniček. Žádná z nich není uzavřená konzerva, všechny přetékají do okolního světa a okolní svět se vlévá do nich. Na první pohled to ukazují ilustrace, které si svým někde barevným, někde černobílým jazykem s básničkami povídají. Povídat si však nemusejí jen autor veršů a malířka, ale i čtenáři. Pro rodiče, prarodiče, starší sourozence, učitele, vedoucí kroužků, zkrátka pro všechny dospělé a dospělejší, jsou v této knize na mnoha místech za básničkami rozesety náměty, jak si s dětmi nad verši a nad obrázky pohrát, jak se přitom něco dalšího dozvědět, jak si něco ochutnat, prožít, a třeba i domyslet, napsat a nakreslit po svém. Některé aktivity se skládají z několika kroků. Vedoucí hry může buď odhadnout, anebo raději vyzkoušet, co které dítě zvládne. Zdůrazněme, že u žádné hry není na prvním místě zvítězit, nýbrž zúčastnit se – to z pohledu dítěte. Z pohledu vedoucího hry je hlavním cílem probudit zájem, zvídavost, zvědavost a spontánní pozornost. S vědomím, že co se nepodaří teď, může se podařit příště. Celá kniha je prostoupena heslem CO NEJČASTĚJI SI ČTĚME NAHLAS, a to nejen kvůli nácviku správné výslovnosti, nejen proto, abychom si při navazujících aktivitách pěkně užili jeden druhého, ale také, a možná hlavně, proto, že každý dobře napsaný verš i každá dobře napsaná věta mají v sobě gesto. Bez něj text nežije naplno. Povšimnout bychom si měli i toho, když si najednou jeden pro druhého nad některou stránkou této knihy zahrajeme malý literárně-hudebně-výtvarně-pohybový kabaret. Nad touto knihou by se měli setkávat lidé všech generací, tedy nejen děti od 5 do 12 let, ale všichni konzumenti poezie od 2 do 99.

Sedmnáctá kniha bývalého matematika Jiřího Weinbergera – viz www.j-w.cz. ***** A čtvrtá v řadě provázená obrazy malíře a interního lékaře, diabetologa a endokrinologa v IKEM Petra Wohla: 1.Anebo jen nezvyk? 2.2. Jak stalagnát! 3.V kamenolomu má 3 kořeny 4.Každý den házím na zeď hrách