Partie smrti

---

Sáhne-li autor po tematice mnohokrát zpracované, může riskovat
nezájem čtenáře. Pokud ovšem svou metodou, tvůrčím přístupem
k látce nevytvoří dílo osobité, v němž příběh, život, osud člověka vyvstane
v jiném světle, v nových souvislostech.
Zdá se, že autor této knihy měl tuto ctižádost i touhu a komponoval
své dílko jako malou symfonii, chcete-li litanii biblického smutku
a básnivé obraznosti.
O čem vypráví? O židovském ghettu v jednom litevském městě na
konci druhé světové války.
Stařešina ghetta – starý Abrahám se dozví, že děti do deseti let
mají být z ghetta odvezeny a likvidovány. Jde za velitelem tábora
Schogerem a přednese mu prosbu „rady starších“, aby děti ušetřil.
Němec souhlasí, ale s podmínkou, že Abrahámův syn Izák, který se
Schogerem hrává šachy a vždy ho dosud porazil, s ním sehraje o děti
partii. Když Izák vyhraje, děti budou žít, avšak Izák a později i jeho
milovaná Ester to zaplatí životem. Když prohraje, zůstane na živu,
ale děti půjdou do plynu. Jen remíza zachová status quo.
Usednou tedy k šachovnici, cynický lágerführer a židovský chlapec,
a hrají partii, v níž jde o životy lidí. Každý tah figurkou otvírá
jednu kapitolu, v níž se pak exponují osudy jednotlivých hrdinů. Objevují
se na scéně vždy ve vypjatých situacích, střetávají se s krutými
okolnostmi a bojují za lidskou důstojnost, často i za cenu života.

menej