Záhada jeruzalémského pokladu

---

V roce 70 n. l. římský císař Vespasianus a jeho syn Titus vyplenili velkolepý
chrám v Jeruzalémě a zmocnili se ohromného bohatství. Díky pohádkovému
množství zlata, které se stalo jejich kořistí, mohli zkonsolidovat římské
hospodářství rozvrácené rozhazovačností císaře Nerona a posléze vybudovat
největší amfiteátr starověku, římské Koloseum. Nejcennější předměty, které
symbolizovaly římské vítězství moc a porážku Židů, však uchovali. Byl to
zlatý sedmiramenný svícen – menora –, stříbrné trubky a zlatý, bohatě zdobený
obětní stůl, základní předměty židovské víry. Ty odvezli do Říma, kde byly
předvedeny v triumfálním průvodu na počest potlačení židovského povstání a
posléze zvěčněny na jednom z reliéfů Titova vítězného oblouku. Význačného
britského archeologa dr. Seana Kingsleyho zaujalo, že někteří Židé dodnes
věří, že tento chrámový poklad dosud někde existuje. Jedna z izraelských vlád
dokonce poměrně nedávno požádala o jeho vrácení Vatikán, neboť je důvod
domnívat se, že je poklad po staletí ukrytý ve vatikánských sklepeních. Dr.
Kingsley se vydal do Středomoří po stopách jeruzalémského chrámového
pokladu, který přežil čtyři různé civilizace a pět století, a pokusil se ověřit
všechny domněnky o jeho osudu a zjistit, kde poklad skončil a zda je naděje,
že se ještě objeví. Jeho pátrání nás zavede na všechna místa, kudy poklad
během své bouřlivé historie putoval -- do Jeruzaléma, Říma, Kartága,
Istanbulu i na Západní břeh Jordánu.

menej