David Abram

Průvodce Korsika patří do početné skupiny světoznámých bedekrů edice Rough Guides, které jsou proslulé svým mimořádným záběrem a rozsahem a současně přesností, aktuálností a také poutavým stylem.Aktualizované vydání průvodce přináší množství informací o nejznámějších přírodních skvostech tohoto středomořského ostrova, jako jsou Korsický přírodní park, opuštěné pláže, průzračné řeky s hlubokými tůněmi, prastaré lesy majestátních borovic laricijských, přírodní rezervace Scandola a mnohé další. Informuje také o malebných korsických městech a vesnicích na pobřeží i ve vnitrozemí.Odborně pojatá kniha, ve které se jednoduchou formou dozvíte mnoho o přírodě, historii a kultuře Ostrova krás.Neocenitelné praktické rady i pro ty nejnáročnější cestovatele.Historický a kulturní přehled zachycuje bohatou historii Korsiky, kterou se jako červená nit vinou nesčetné pokusy nájezdníků podmanit si ostrov a domácí krvavá vendeta. Dozvíte se nejen o prehistorických kulturách, o nájezdech maurských pirátů a dlouhém boji za samostatnost, ale i o národním obrození a současné svébytné korsické kultuře.Podrobné popisy prehistorických lokalit, středověkých památek i napoleonských památek.Přesné, aktuální a podrobné seznamy ubytování a stravování včetně praktických tipů.Zvláštní pozornost je věnována tzv. dálkovým turistickým trasám, které protínají vysoké korsické pohoří i malebný poklidný korsický venkov. Průvodce ocení zejména cestovatelé, kteří se vydávají na Korsiku na vlastní pěst, ale využijí ho též organizovaní turisté, kteří si díky zajímavým tipům odnesou ze země ještě více zážitků.

Kniha amerického ekofilosofa odhaluje hlubokou a tajuplnou závislost lidského poznání na přírodním prostředí, rozebírá příčiny, proč lidé postupně zpřetrhali svou pradávnou sounáležitost s oduševnělým světem přírody, a ukazuje možnosti, jak smyslový vztah k přírodě znovu obnovit. Tato přelomová práce současné ekologické filosofie a etiky otevírá nové výhledy nejen pro ekologii a filosofii, ale také pro lingvistiku, psychologii, antropologii a srovnávací religionistiku. Za svou knihu autor obdržel Lannanovu cenu za literaturu faktu (1997).

Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné zaměřit se rovněž na mentální a kulturní vzorce, jež mu předcházejí. Filozof David Abram takovou proměnu myšlení ve své pozoruhodné knize Stávat se zvířetem předkládá. Není to však přeměna intelektuální, nýbrž fyzická. Abram situuje lidskou mysl zpátky tam, odkud před staletími prchla — zpátky na zem, mezi kamení a ptačí skřeky, do bezprostředního prožívání hmatatelného světa. Vrací lidi mezi zvěř a zvíře zpět do člověka.

Mezi lidstvem a přírodou není žádná bariéra, hranice nebo rozdíl. Jsme totéž. Jen jsme na to zapomněli. Je zažitým zvykem západní kultury mluvit a psát o těle, přírodě nebo fyzickém světě jako o něčem vnějším, co je oddělené od lidského prožívání a myšlení. Kvůli tomuto odloučení také bylo možné proměnit téměř vše živé i neživé ve zdroje — a tím přivést planetu na pokraj kolapsu. Máme-li se tedy postavit k environmentálním problémům čelem, nemůžeme se zabývat pouze následky lidského konání; je nutné zaměřit se rovněž na mentální a kulturní vzorce, jež mu předcházejí. Filozof David Abram takovou proměnu myšlení ve své pozoruhodné knize Stávat se zvířetem předkládá. Není to však přeměna intelektuální, nýbrž fyzická. Abram situuje lidskou mysl zpátky tam, odkud před staletími prchla — zpátky na zem, mezi kamení a ptačí skřeky, do bezprostředního prožívání hmatatelného světa. Vrací lidi mezi zvěř a zvíře zpět do člověka.