Barbora Stránská

Tato kniha je zamyšlením nad určitými hodnotami života, které se náhle změní mávnutím ruky. Je psána formou deníku v době pobytu na transplantačním boxu Kliniky dětské onkologie v Brně. Zápisky vznikly naprosto spontánně, jsou jakousi formou terapie nás dospělých, kteří provázíme naše nejdražší na dlouhé cestě k vítězství nad zákeřnou nemocí. Každá nemoc je jiná, jiný je i způsob léčby, stejně tak jako každý člověk je jedinečný. Všechna jména byla změněna. My dospělí nikdy nezapomeneme. Nechtějme však po dětech, aby jejich trpká zkušenost byla i po mnoha letech čímkoli připomínána. Mým přáním je rozžehnout byť malou jiskřičku v lidech, kteří najednou vstoupí do úplně odlišného prostředí. Toto prostředí je však prosyceno ohromnou nadějí a silou bojovat s nepřízní osudu.