Ulrich Beck

Knihou Vynalézání politiky uzavřel německý sociolog Ulrich Beck (1944) trojici spisů, které náležejí k základům teorie reflexivní modernizace. Po Rizikové společnosti (1986, česky 2004) a Politik in der Risikogesellschaft (1991) to byla právě tato práce, vydaná roku 1993, která konkretizovala hlavní prvky koncepce druhé moderny a aplikovala je na sféru politiky. Beckovi se nejedná o kritiku politiky a jejího fungování v systému parlamentní demokracie, ale o rozvinutí projektu politizace ne-politické (tzn. politicky nefunkční) politiky jednoduché moderny podle kritérií reflexivní modernizace. Pro český překlad napsal Ulrich Beck předmluvu, která – stejně jako rozhovor s ním, připojený na konci knihy – srozumitelně uvádí do této dnes zřejmě nejdiskutovanější sociologické teorie.

Ekonomie světového trhu změnila ve své nátlakové dynamice pravidla světové politiky. Zbavením ekonomiky, politiky a společnosti hranic začíná nový boj o moc a protimoc. Nejen to: nově jsou dojednávána samotná pravidla legitimní vlády. Povědomí o neodvolatelném vzniku "kosmopolitní moderny" však není důvodem k jásání, nýbrž je velice ambivalentní - jak by tomu také mohlo být jinak po zkušenostech s totalitním rozpoutáním politiky v katastrofickém 20. století? Označit celý ideový svět národněstátně utvářené ekonomiky, společnosti a politiky při zpětném pohledu jako první modernu a vymezit ji proti ještě neostré druhé moderně - definované globálními ekologickými a ekonomickými krizemi, zostřujícími se nadnárodními nerovnostmi, individualizací, křehkou námezdní prací a právě požadavky kulturní, politické a vojenské globalizace -, slouží cíli překonání "protekcionistického reflexu", který po zhroucení bipolárního světového řádu intelektuálně a politicky ochromuje nejen Evropu. V centru této knihy je proto metazměna ekonomie, politické sféry a státnosti v globálním věku: mění se zdánlivě ultrastabilní vůdčí ideje a koordináty změny, zároveň s tím i základy a základní pojmy moci a panství, legitimace a násilí, hospodářství, státu a politiky. Vůdčí otázka, jak by se mohla druhá moderna stát modernou kosmpolitní, míří na uskutečnění alternativního řádu, v jehož středu se nachází politická svoboda, jakož i sociální a ekonomická spravedlnost (a nikoli zákony světového trhu). /z autorovy předmluvy ke knize/ Přeložili Alena Bakešová a Vladimír Jochmann.

Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal U. Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii. Jeho práce reflektují existenci mezí růstu a snaží se ukázat, jak se tato skutečnost promítá do charakteru moderní společnosti, jak je zároveň tímto charakterem spolupodmiňována a stále znovu reprodukována. Beckova koncepce rizikové společnosti ve světové sociologii zdomácněla, tím spíše, že je spjata s podnětným vstupem do probíhající debaty o skutečné povaze modernity a o celkovém smyslu procesu modernizace.

Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních více než třiceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii. Jeho práce reflektují existenci mezí růstu a snaží se ukázat, jak se tato skutečnost promítá do charakteru moderní společnosti, jak je zároveň tímto charakterem spolupodmiňována a stále znovu reprodukována. Beckova koncepce rizikové společnosti ve světové sociologii zdomácněla, tím spíše, že je spjata s podnětným vstupem do probíhající debaty o skutečné povaze modernity a o celkovém smyslu procesu modernizace. Jako doslov je v knize otištěn text přednášky Ulricha Becka World Risk Society Revisited z února 2002. Ulrich Beck (19442015) byl profesorem sociologie na Mnichovské univerzitě, kde v letech 19922009 vedl Institut sociologie. Od roku 1997 současně působil na London School of Economics and Political Science. Byl rovněž významným publicistou, jehož články otiskovaly přední evropské deníky a týdeníky. Napsal řadu knih, z nichž nejznámější je právě Riziková společnost z roku 1986, která od té doby vyšla v desítkách překladů po celém světě. K jeho dalším pracím patří Gegengifte (1988), Das ganz normale Chaos der Liebe (spolu s E. Beck-Gernsheim, 1990), Politik in der Risikogesellschaft (1991), Reflexive Modernization (s A. Giddensem a S. Lashem, 1994), Schöne neue Arbeitswelt (1999), Weltrisikogesellschaft (2007), Das Deutsche Europa (2012) a mnoho dalších. V českých překladech vyšly jeho knihy Co je to globalizace? (CDK, 2007), Moc a protiváha moci v globálním věku (SLON, 2007), Vynalézání politiky (SLON, 2007), Dálková láska (spolu s E. Beck-Gernsheim, SLON, 2014) a Německá Evropa (Filosofia, 2015).

Ekonomie světového trhu změnila ve své nátlakové dynamice pravidla světové politiky. Zbavením ekonomiky, politiky a společnosti hranic začíná nový boj o moc a protimoc. Nejen to: nově jsou dojednávána samotná pravidla legitimní vlády. Povědomí o neodvolatelném vzniku "kosmopolitní moderny" však není důvodem k jásání, nýbrž je velice ambivalentní - jak by tomu také mohlo být jinak po zkušenostech s totalitním rozpoutáním politiky v katastrofickém 20. století? Označit celý ideový svět národněstátně utvářené ekonomiky, společnosti a politiky při zpětném pohledu jako první modernu a vymezit ji proti ještě neostré druhé moderně - definované globálními ekologickými a ekonomickými krizemi, zostřujícími se nadnárodními nerovnostmi, individualizací, křehkou námezdní prací a právě požadavky kulturní, politické a vojenské globalizace -, slouží cíli překonání "protekcionistického reflexu", který po zhroucení bipolárního světového řádu intelektuálně a politicky ochromuje nejen Evropu. V centru této knihy je proto metazměna ekonomie, politické sféry a státnosti v globálním věku: mění se zdánlivě ultrastabilní vůdčí ideje a koordináty změny, zároveň s tím i základy a základní pojmy moci a panství, legitimace a násilí, hospodářství, státu a politiky. Vůdčí otázka, jak by se mohla druhá moderna stát modernou kosmpolitní, míří na uskutečnění alternativního řádu, v jehož středu se nachází politická svoboda, jakož i sociální a ekonomická spravedlnost (a nikoli zákony světového trhu). /z autorovy předmluvy ke knize/ Přeložili Alena Bakešová a Vladimír Jochmann.