Markéta Bednářová

Nikdo z nás nemůže vědět, jestli někde v jeho duši nečíhá zákeřná nemoc na svoji příležitost převzít moc nad zdravým rozumem. Markéta zažila první ataku psychózy a hospitalizaci na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny v devatenácti letech. Poznala tehdy svěrací kazajku, izolační místnost, potupné přivázání k posteli i nesvobodu a duševní bolest. Dlouho odmítala přijmout skutečnost, že je vážně psychicky nemocná, nechtěla užívat léky, pracovala na náročných postech a opakovaně se vracela do psychiatrické léčebny. Nakonec pochopila, že jedinou možnou cestou je naučit se s nemocí žít. Zařadila se do normálního života, vdala se, získala přátele. Věnuje se svým zájmům a koníčkům, prožívá šťastné chvíle. Dlouhodobě navštěvuje psychiatra a psychologa, kteří jí na nelehké cestě ke zdraví pomáhají. Autorka doufá, že její příběh poodhalí a přiblíží svět duševně nemocných a přispěje k jeho lepšímu poznání a porozumění.

Držte si klobouky, zběsilá adrenalinová jízda po šikmé ploše začíná a má klasický scénář. Vyučili jste se v atraktivním oboru, chcete podnikat, oženit se a dobře si žít. Jenže v podniku se hromadí dluhy. Zpočátku si půjčujete a hrajete na automatech. Ďábel závislosti tasí dráp… Stane se z vás gambler a dluhy narostou. Sázíte na sportovní utkání a jako řidič kamionu dřete do úmoru, ve vedru i mrazu, daleko od domova. Ironií osudu je vaše práce živnou půdou pro nekalé kšefty a přitahuje podvodníky, zlodějíčky, spekulanty, lichváře a podobné existence; drogoví dealeři a smažky se přidají sami. Stanete se jedním z nich. S vymytým mozkem se vám zprvu zdá všechno snazší… Ale to už vás má v hledáčku policie. Chvíli ještě kličkujete, ale pak to přijde. Ve vazbě a vězeňské cele si peklo své závislosti uvědomíte až na dřeň. Tohle nechci! zakřičí vaše zmučená duše. Toužíte žít jinak, už kvůli malému synovi a rodičům, které milujete. Budete však mít dost sil na obrat a nový začátek?

Nikdo z nás nemůže vědět, jestli někde v jeho duši nečíhá zákeřná nemoc na svoji příležitost převzít moc nad zdravým rozumem. Markéta zažila první ataku psychózy a hospitalizaci na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny v devatenácti letech. Poznala tehdy svěrací kazajku, izolační místnost, potupné přivázání k posteli i nesvobodu a duševní bolest. Dlouho odmítala přijmout skutečnost, že je vážně psychicky nemocná, nechtěla užívat léky, pracovala na náročných postech a opakovaně se vracela do psychiatrické léčebny. Nakonec pochopila, že jedinou možnou cestou je naučit se s nemocí žít. Zařadila se do normálního života, vdala se, získala přátele. Věnuje se svým zájmům a koníčkům, prožívá šťastné chvíle. Dlouhodobě navštěvuje psychiatra a psychologa, kteří jí na nelehké cestě ke zdraví pomáhají. Autorka doufá, že její příběh poodhalí a přiblíží svět duševně nemocných a přispěje k jeho lepšímu poznání a porozumění.