Jiří Blažek

Výklad prvních dvou kapitol knihy Berešit (Genesis), v nichž autor nachází dva lidské prototypy - kreativního a majestátného (a majetnického) "Adama I" a Bohu oddaného muže smlouvy, osamělého "Adama II". Klasická práce spojující kantovský existencialismus a židovskou teologii. V r. 1964 přednesl Solovějčik úvahu Konfrontace. V ní poprvé nastínil tezi o "dvojím druhu" člověka, založenou na interpretaci dvojí biblické zprávy o jeho stvoření. Solovějčik dochází k závěru, že tak jako Bible popisuje toto stvoření dvakrát, avšak pokaždé jinými slovy, tak existují i dva typy osobností - na jedné straně osobnost jednoduchá, svým způsobem sebestředná, směřující k moci a k ovládnutí přírody, osobnost neohlížející se zpět, tj. osobnost nekonfrontovaná; a na druhé straně osobnost pochybující, uvědomující si jak svou existenci, tak i nepřekonatelný rozpor mezi tím, "čím je, a tím, čím by měla být". Tato teze se pak stala základem Solovějčikova eseje Osamělý člověk víry. Rabi Josef Dov (Bär) Solovějčik (1903-1993) byl talmudista, filosof, jeden z vůdčích představitelů tzv. moderní ortodoxie. Ve své práci se zabýval vytvořením a prohloubením konceptu Tora u-mada, tedy syntézy klasické židovské učenosti, vycházející z Tóry a Talmudu, s moderním západním vědeckým myšlením. V češtině vyšla jeho kniha Halachický člověk (Academia, Praha 2012).

Vedecká monografia, ktorá vychádza pod hlavičkou Sevs Skalica pri príležitosti 10. výročia založenia Stredoeurópskej vysokej školy v Skalici od autorov Jozefa Vlčeja a Jiřího Blažeka

Európska únia a Európa v poslednom období musia čeliť viacerým krízam, ktoré testujú jej pevnosť vo viacerých oblastiach. Konkrétne sa jedná z finančného hľadiska o Grécku finančnú krízu, z bezpečnostného hľadiska o Ukrajinskú krízu a zo sociálneho hľadiska o migračnú krízu. Existuje viacero scenárov, ako dané krízy ovplyvnia budúcnosť Európy a Európskej únie Zámerom tejto publikácie je ponúknuť analýzu jednotlivých problémov a načrtnúť potenciálne možnosti riešenia.

Pohľad na svetovú mapu, alebo bežný glóbus sveta nášmu bežnému oku ukáže, že Rusko zaberá veľkú časť zemského povrchu sveta. Preto je dôležité sa ním vedecky a odborne zaoberať. Ruskom prechádza množstvo prírodných a časových pásiem. Je krajinou viacerých pozitívnych aj negatívnych kontrastov. Má hlbokú a zaujímavú históriu viacerých revolúcií, povstaní a zvratov, z ktorých sa vždy dokázalo, aj napriek hlbokým ľudským a materiálnym stratám pozviechať ako. Dokázať efektívne politicky, spoločensky a ekonomicky ovládať tak veľké územie bolo vždy otázkou pre viacerých vedcov, politológov, ale hlavne vládcov Ruska. Autori si v tejto odbornej knihy položil ciel pokúsiť sa danej úlohe priblížiť. Hlavným cieľom knihy je ponúknuť odborný a nestranný pohľad na problematiku Ruska, ktorá je v súčasnosti predmetom viacerých vášnivých diskusií.

Během více než deseti let, které uplynuly od přípravy prvního vydání, se objevila řada nových teorií, konceptů a přístupů, které se snaží nabídnout vysvětlení současného dynamicky se měnícího globálního prostředí a nastínit implikace pro regionální rozvoj. V tomto vydání jsou zcela přepracovány a podstatně rozšířeny kapitoly věnované oběma směrům, které v oblasti teorií regionálního rozvoje v současnosti dominují, tedy institucionální teorii regionálního rozvoje a škole nové ekonomické geografie. Jsou analyzovány následující nové nebo relativně nové teorie a koncepty: globální hodnotové řetězce a globální produkční sítě, trojitá šroubovice (triple helix), regionální inovační systémy, znalostní základny, příbuzná rozmanitost (related variety), klastry, koncept "local buzz - global pipelines", odvětvová a geografická krátkozrakost aj.

Během více než deseti let, které uplynuly od přípravy prvního vydání, se objevila řada nových teorií, konceptů a přístupů, které se snaží nabídnout vysvětlení současného dynamicky se měnícího globálního prostředí a nastínit implikace pro regionální rozvoj. V novém vydání jsou zcela přepracovány a podstatně rozšířeny kapitoly věnované oběma směrům, které v oblasti teorií regionálního rozvoje v současnosti dominují, tedy institucionální teorii regionálního rozvoje a škole nové ekonomické geografie. Jsou analyzovány následující nové nebo relativně nové teorie a koncepty: globální hodnotové řetězce a globální produkční sítě, trojitá šroubovice (triple helix), regionální inovační systémy, znalostní základny, příbuzná rozmanitost (related variety), klastry, koncept „local buzz – global pipelines“, odvětvová a geografická krátkozrakost aj.