Robin Böhnisch

Kniha mapuje životní osudy dalších šestnácti bývalých legionářských velitelů (div. gen. Karel VOŽENÍLEK, brig. gen. Antonín Mikuláš ČÍLA, brig. gen. Ing. Jaroslav MATIČKA, div. gen. Bohuslav VŠETIČKA, div. gen. Oleg SVÁTEK, gen. Rudolf MEDEK, gen. JUDr. Robert VOBRÁTILEK, brig. gen. František KRYŠTOF, brig. gen. Karel HAŠEK, div. gen. František HORÁČEK, sbor. gen. Jan KRATOCHVÍL, arm. gen. Karel KLAPÁLEK, div. gen. Oldřich ŠPANIEL, brig. gen. Jaroslav LISÝ, brig. gen. Josef SVATOŇ, brig. gen. Rudolf SMETÁNKA). Najdete mezi nimi velitele bojových jednotek, techniky i vojenské pedagogy. Bojovali v srbských jednotkách, v československých legiích v Rusku, ve Francii i v Itálii a později dosáhli hodnosti československého generála. Dva z nich in memoriam. Většina z nich se významným způsobem zapojila i do protinacistického odboje, a to jak na domácí frontě, tak i v zahraničí. Vedle popisu jejich osudů v knize naleznete téměř 200 fotografií a seznámíte se i s klíčovými okamžiky vzniku našich legií v Rusku, Francii a Itálii, stejně jako s významnými boji, jimiž českoslovenští legionáři prošli.

Když 7. června 1967 obsadily jednotky Izraelských obranných sil východní Jeruzalém a jeho Staré Město, do té doby kontrolované Jordánskem, upravila Naomi Šemer svou jen pár týdnů starou píseň "Jeruzalém ze zlata". Skladba, oslavující krásu města v srdci Judských hor, se rázem stala druhou, neoficiální hymnou židovského státu a obletěla celý svět. Už tři dny po spojení rozděleného města ukončilo Československo s Izraelem diplomatické styky a píseň o městě ze zlata a mědi, kde vane horský vzduch s vůní borovic, mohli Češi a Slováci slýchat jen na zakázaných rozhlasových stanicích. Na dobré vztahy Masarykovy republiky se sionistickým hnutím a dobu, kdy poválečné Československo sehrálo klíčovou roli při vzniku Státu Izrael, navázala federální vláda až v únoru 1990, kdy její tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier přivítal v Praze šéfa izraelské diplomacie Moše Arense. Od té doby je pro české a slovenské cestovatele zase otevřeno nejen sedm bran jeruzalémského Starého Města, ale celý Stát Izrael ve své až neuvěřitelné pestrosti a kráse. Po úspěšné knize Arménie - země hor, klášterů a vína vydává Robin Böhnisch svou další velkorysou obrazovou publikaci. Při její přípravě zúročil nejen desítky svých cest do Svaté země, ale také celoživotní zájem o přírodu a její ochranu, nebo hlubokou znalost blízkovýchodního vinařství. I díky tomu jeho kniha vede čtenáře Izraelem po jiných cestách, než průvodci - ať už tištění, nebo ti živí. Publikace sama konečně nemá ambici být bedekrem, je ale lákavou pozvánkou tam, kde si podávají ruku biblické dějiny s moderním světem. Do vskutku fascinující země na křižovatce tří kontinentů.