Jiří Buriánek

Studie shrnuje výsledky velkého mezinárodního výzkumu domácího násilí IVAWS, který se v ČR uskutečnil v roce 2003. Kromě obšírného popisu prevalence zkušeností českých žen přináší také výsledky sondy realizované později mezi muži. Ukazuje širší sociální souvislosti tohoto fenoménu (význam zkušeností v rodině, abúzus alkoholu, drog, agresivita partnera, vliv vzdělání a sociálního statusu). Zabývá se také ekonomickým a psychologickým násilím a celkovými důsledky pro oběti. Zkoumá též možnosti intervence státních orgánů i neziskových organizací. Připomíná provedenou komparaci několika zemí zapojených do projektu IVAWS a nabízí interpretaci výsledků z pohledu české strany. Teoretické a poznatkové zázemí studie představuje důležité východisko k dalšímu zkoumání tohoto závažného sociálního problému pro řadu zájemců o téma, tvoří také základnu právě probíhajícího replikačního výzkumu.

Monografie podává přehled výsledků nejnovějšího reprezentativního výzkumu delikvence u žáků 7.9. tříd základních škol a gymnázií v ČR z roku 2013 a nabízí jejich srovnání s rokem 2007. Podrobně a systematicky analyzuje vliv prakticky všech relevantn ích individuálních (sebekontrola, osobní morálka) i sociálních faktorů, například rodiny, školy nebo vrstevníků, zvláště pak delikventních kamarádů. Využívá získaných poznatků k ověření některých starších i novějších teorií, které vysvětlují vznik de likventních tendencí a usilují o jejich predikci (P. O. Wikström). Diskutuje také metodologické otázky spojené se získáváním dat a ukazuje možnosti využití pokročilých statistických metod při jejich analýze. Proto může být zajímavá a užitečná nejen p ro specialisty v oboru kriminologie, sociologie nebo sociální práce, ale také pro studenty a širší odbornou veřejnost.

Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice. Díky velkému množství dat, která měli autoři za posledních 20 let k dispozici, se jim naskytla příležitost zevrubně analyzovat pestrou škálu faktorů, které s pocitem bezpečí a obavami ze zločinu souvisejí, a popsat vývoj obou fenoménů v čase stejně jako pozici Čechů v rámci Evropy. Čtenáři jsou zároveň seznámeni s hlavními teoretickými proudy, které výzkum v oblasti pocitu bezpečí a obav ze zločinu ovlivnily. Pozornost je také věnována otázce konceptualizace pocitu bezpečí a obav ze zločinu i způsobům jejich měření v praxi.

Kniha nabízí přehledně a systematicky zpracované informace týkající se fenoménu násilí na ženách v partnerských vztazích – jeho různých podob, souvislostí a faktorů více či méně přispívajících ke vzniku násilného chování. V analýzách nechybí ani aspekt časového vývoje, kdy údaje byly porovnány s daty pocházejícími z deset let starého mezinárodního výzkumu. Autoři se zaměřili nejen na fyzické a psychické formy násilí a blízké souvislosti, ale věnovali pozornost i analýze profilu obětí na straně jedné a partnerů, kteří se dopouštějí násilí, na straně druhé. Předmětem jejich zájmu byla rovněž problematika percepce násilí ve vztahu a reakcí na ně. V neposlední řadě se kniha věnuje tématu, které zajímavě propojuje sociologickou sféru s psychologickou perspektivou, totiž uspořádání partnerských vztahů, resp. partnerským konfiguracím, ve vztahu k výskytu různých forem násilí. Základ pro analýzy tvoří sice data z rozsáhlého empirického šetření, autoři se nicméně snažili předmět zkoumání i všechny dílčí analýzy ukotvit v širší teoretické rovině, zejména s ohledem na soudobé kriminologické teorie. Při rozboru okolností vzniku partnerského násilí byly použity i složitější analytické postupy snažící se podchytit podstatné faktory a vlivy působící jako jakési katalyzátory agrese. Ženy jsou častěji napadány vlastními partnery než cizími muži. Co přispívá ke vzniku partnerského násilí? Jsou pachatelé a oběti partnerského násilí psychopati či poznamenaní jedinci, nebo je lze zařadit mezi běžné, „spořádané občany“? Může rozvod rodičů nebo jiné negativní zkušenosti z dětství vést k partnerskému násilí v dospělosti? Jde u partnerského násilí o okrajový jev, nebo dokonce produkt příliš úzkostlivě nastavených pravidel,anebo o poměrně rozšířenou zkušenost, často doprovázenou závažnými následky? Jak snadné, či spíše obtížné může být přerušení spirály domácího násilí?

Současná sociologie si klade otázky, kde, jak a proč vznikají rizika, jak je produkuje nebo konstruuje sama společnost, a jak se promítají do jedincovy každodennosti. Na jedné straně stojí rizika jako terorismus či korupce, s nimiž se jednotlivci potýkají jen vzácně, která ale mění podobu celé společnosti. Na straně druhé jsou potom rizika v životě jedinců neustále přítomná, ať už jako možné osobní události (zločin, úraz při sportu, zdravotní problémy či osobní útoky na sociálních sítích) nebo jako příležitosti a výzvy, které někteří dokonce vyhledávají.

Problematika bezpečnosti patří mezi témata, která dlouhodobě rezonují společností a která si zaslouží naši pozornost. Tato kniha se věnuje obavám ze zločinu a pocitu bezpečí v České republice. Díky velkému množství dat, která měli autoři za posledních 20 let k dispozici, se jim naskytla příležitost zevrubně analyzovat pestrou škálu faktorů, které s pocitem bezpečí a obavami ze zločinu souvisejí, a popsat vývoj obou fenoménů v čase stejně jako pozici Čechů v rámci Evropy. Čtenáři jsou zároveň seznámeni s hlavními teoretickými proudy, které výzkum v oblasti pocitu bezpečí a obav ze zločinu ovlivnily. Pozornost je také věnována otázce konceptualizace pocitu bezpečí a obav ze zločinu i způsobům jejich měření v praxi.

Studie shrnuje výsledky velkého mezinárodního výzkumu domácího násilí IVAWS, který se v ČR uskutečnil v roce 2003. Kromě obšírného popisu prevalence zkušeností českých žen přináší také výsledky sondy realizované později mezi muži. Ukazuje širší sociální souvislosti tohoto fenoménu (význam zkušeností v rodině, abúzus alkoholu, drog, agresivita partnera, vliv vzdělání a sociálního statusu). Zabývá se také ekonomickým a psychologickým násilím a celkovými důsledky pro oběti. Zkoumá též možnosti intervence státních orgánů i neziskových organizací. Připomíná provedenou komparaci několika zemí zapojených do projektu IVAWS a nabízí interpretaci výsledků z pohledu české strany. Teoretické a poznatkové zázemí studie představuje důležité východisko k dalšímu zkoumání tohoto závažného sociálního problému pro řadu zájemců o téma, tvoří také základnu právě probíhajícího replikačního výzkumu.

Monografie analyzuje data z projektu „Intimate partner violence: follow-up research to IVAWS 2003“ v kontextu teorií genderové (a)symetrie. Nabízí srovnání dvou reprezentativních podsouborů mužů a žen dotazovaných v letech 2012 a 2013. Kniha uvádí základní prevalence výskytu v oblasti fyzického násilí i psychologického zneužívání, zabývá se podmínkami jeho vzniku a důsledky pro oběti. Přináší též data o stalkingu jakožto relativně novém fenoménu v transformující se společnosti.

Monografie podává přehled výsledků nejnovějšího reprezentativního výzkumu delikvence u žáků 7.9. tříd základních škol a gymnázií v ČR z roku 2013 a nabízí jejich srovnání s rokem 2007. Podrobně a systematicky analyzuje vliv prakticky všech relevantn ích individuálních (sebekontrola, osobní morálka) i sociálních faktorů, například rodiny, školy nebo vrstevníků, zvláště pak delikventních kamarádů. Využívá získaných poznatků k ověření některých starších i novějších teorií, které vysvětlují vznik de likventních tendencí a usilují o jejich predikci (P. O. Wikström). Diskutuje také metodologické otázky spojené se získáváním dat a ukazuje možnosti využití pokročilých statistických metod při jejich analýze. Proto může být zajímavá a užitečná nejen p ro specialisty v oboru kriminologie, sociologie nebo sociální práce, ale také pro studenty a širší odbornou veřejnost.

Studie shrnuje výsledky velkého mezinárodního výzkumu domácího násilí IVAWS, který se v ČR uskutečnil v roce 2003. Kromě obšírného popisu prevalence zkušeností českých žen přináší také výsledky sondy realizované později mezi muži. Ukazuje širší sociální souvislosti tohoto fenoménu (význam zkušeností v rodině, abúzus alkoholu, drog, agresivita partnera, vliv vzdělání a sociálního statusu). Zabývá se také ekonomickým a psychologickým násilím a celkovými důsledky pro oběti. Zkoumá též možnosti intervence státních orgánů i neziskových organizací. Připomíná provedenou komparaci několika zemí zapojených do projektu IVAWS a nabízí interpretaci výsledků z pohledu české strany. Teoretické a poznatkové zázemí studie představuje důležité východisko k dalšímu zkoumání tohoto závažného sociálního problému pro řadu zájemců o téma, tvoří také základnu právě probíhajícího replikačního výzkumu.