Gianfranco Calligarich

Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí. Významnou roli v románu, který atmosférou připomíná Felliniho Sladký život, hraje Řím; metropole, do jejíž omamné náruče se hrdina s nadějí vrhá, ale namísto splněných snů ho čeká jen tvrdá a bezútěšná realita. Město s potutelným odstupem přihlíží alkoholovým excesům a nočnímu víření, dobře ví, že noční příslib radosti s ránem vyprchá a znovu se vrátí osamělost a nahořklý pocit nenávratně ztraceného času… Calligarich zobrazuje život jedince, jenž je jako vytržený z filmu Sladký život Federica Felliniho nebo Velké nádhery Paola Sorrentina. Gianfranco Calligarich Řím má v sobě zvláštní omamnost, která spaluje vzpomínky. Víc než město je to vaše skrytá tvář, číhající šelma. Ostatně je to tak vždycky. Člověk dělá všechno pro to, aby se držel stranou, a pak se jednoho krásného dne, aniž ví proč, ocitne uvnitř historie, která ho dovede přímo na konec. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Leo Gazzarra sa túla uličkami Ríma ako vystrihnutými z Felliniho. Nádejný mladík, takmer vždy bez práce a ambícii, sa v alkoholovom opare necháva unášať večným mestom, medzi barmi a príbytkami bohatších priateľov, bez ktorých by asi umrel od hladu. Keď v deň svojich tridsiatych narodenín stretne zvodnú Ariannu, svet sa mu obráti hore nohami. Celú noc jazdia ospalým Rímom, popíjajú, raňajkujú a zase popíjajú. Netrvá to však dlho a osudová kráska sa mu začne pred očami strácať v záhyboch milovaného mesta, ktoré s každým ránom páli spomienky na včerajší večer. Posledné leto v meste medzi prvými objavila talianska spisovateľka Natalia Ginzburg. Román spisovateľa a scenáristu Gianfranca Calligaricha prvýkrát vyšiel už v roku 1973, ale až po takmer päťdesiatich rokoch sa z neho stala literárna senzácia, ktorú čitatelia a čitateľky na celom svete zaraďujú medzi klasiky ako Veľký Gatsby alebo Kto chytá v žite. Doslov k aktuálnemu vydaniu knihy napísal André Aciman. Preklad a vydanie knihy z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia, ktorý je hlavným partnerom projektu. Preklad tejto knihy vyšiel vďaka podpore talianskeho Ministerstva zahraničných vecí a medzinárodnej spolupráce.

Třicátník Leo tráví celé dny tím, že se nazdařbůh poflakuje po římských ulicích a náměstích, vysedává po kavárnách s náhodnými známými a marně čeká na svou příležitost… Nemá žádnou stálou práci ani přátele, jedinou jistotu mu v neukotveném životě dává pronajatý byt a ojeté auto. Z existenciální letargie ho vytrhne temperamentní Arianna, ale i ta zakrátko zase zmizí. Významnou roli v románu, který atmosférou připomíná Felliniho Sladký život, hraje Řím; metropole, do jejíž omamné náruče se hrdina s nadějí vrhá, ale namísto splněných snů ho čeká jen tvrdá a bezútěšná realita. Město s potutelným odstupem přihlíží alkoholovým excesům a nočnímu víření, dobře ví, že noční příslib radosti s ránem vyprchá a znovu se vrátí osamělost a nahořklý pocit nenávratně ztraceného času… Calligarich zobrazuje život jedince, jenž je jako vytržený z filmu Sladký život Federica Felliniho nebo Velké nádhery Paola Sorrentina. „Příjemně melancholický a ponurý román.“ – De Standaard „Každá krásná věta chutná jako dokonalý Negroni.“ – Focus Knack „Žádná lepší kniha na rozloučení s létem není.“ – De Morgen „Nejkrásnější příběh lásky tohoto roku.“ „Existenciální, emotivní román. Jedním slovem: potřebný.“ - Gli stati generali „Snažím se psát příběhy, které by se mně samotnému líbilo číst. Vycházejí z jakési vnitřní potřeby. Jen tak je možné zasáhnout čtenáře až na těch nejintimněších místech.“ - Gianfranco Calligarich Řím má v sobě zvláštní omamnost, která spaluje vzpomínky. Víc než město je to vaše skrytá tvář, číhající šelma. Ostatně je to tak vždycky. Člověk dělá všechno pro to, aby se držel stranou, a pak se jednoho krásného dne, aniž ví proč, ocitne uvnitř historie, která ho dovede přímo na konec. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Leo Gazzarra sa túla uličkami Ríma ako vystrihnutými z Felliniho. Nádejný mladík, takmer vždy bez práce a ambícii, sa v alkoholovom opare necháva unášať večným mestom, medzi barmi a príbytkami bohatších priateľov, bez ktorých by asi umrel od hladu. Keď v deň svojich tridsiatych narodenín stretne zvodnú Ariannu, svet sa mu obráti hore nohami. Celú noc jazdia ospalým Rímom, popíjajú, raňajkujú a zase popíjajú. Netrvá to však dlho a osudová kráska sa mu začne pred očami strácať v záhyboch milovaného mesta, ktoré s každým ránom páli spomienky na včerajší večer. Posledné leto v meste medzi prvými objavila talianska spisovateľka Natalia Ginzburg. Román spisovateľa a scenáristu Gianfranca Calligaricha prvýkrát vyšiel už v roku 1973, ale až po takmer päťdesiatich rokoch sa z neho stala literárna senzácia, ktorú čitatelia a čitateľky na celom svete zaraďujú medzi klasiky ako Veľký Gatsby alebo Kto chytá v žite. Doslov k aktuálnemu vydaniu knihy napísal André Aciman.

Večer čo večer berie starnúci spisovateľ svojich dvoch psíkov na prechádzku po jednej z rímskych ulíc. S poslednými vernými spoločníkmi, ktorí nechcú viac než kúsok nesoleného chleba, spomína na svoj príchod do mesta, prvé zamestnanie a dievča, do ktorého sa zamiloval, na kaviarne na námestí Popolo, kolegov-alkoholikov a pestrofarebnú bohému, ale aj na rozlúčky s blízkymi, ktorých mu vždy pripomenie rieka osudovo plynúca nocou. Gianfranco Calligarich sa v najnovšej knihe vracia do uličiek Ríma presne po päťdesiatich rokoch od svojho debutu Posledné leto v meste, aby nás neobyčajným jazykom presvedčil o tom, že nielen pre jeho literárne postavy, ale aj pre neho samotného je toto mesto osudové.

Večer čo večer berie starnúci spisovateľ svojich dvoch psíkov na prechádzku po jednej z rímskych ulíc. S poslednými vernými spoločníkmi, ktorí nechcú viac než kúsok nesoleného chleba, spomína na svoj príchod do mesta, prvé zamestnanie a dievča, do ktorého sa zamiloval, na kaviarne na námestí Popolo, kolegov-alkoholikov a pestrofarebnú bohému, ale aj na rozlúčky s blízkymi, ktorých mu vždy pripomenie rieka osudovo plynúca nocou. Gianfranco Calligarich sa v najnovšej knihe vracia do uličiek Ríma presne po päťdesiatich rokoch od svojho debutu Posledné leto v meste, aby nás neobyčajným jazykom presvedčil o tom, že nielen pre jeho literárne postavy, ale aj pre neho samotného je toto mesto osudové