Ivo Cerman

Předkové hraběcího rod Chotků živořili jako nezámožní zemané v západních a severních Čechách až do konce 17. století. Prvním slavným předkem se stal Antonín Chotek (+ 1754), který vyženil větší majetek a především zajistil svým synům kvalitní vzdělání v cizině. Další tři generace Chotků, už s hraběcím titulem, zažily strmý vzestup do nejvyšších úřadů habsburské monarchie. Například Rudolf Chotek se stal nejvyšším dvorským kancléřem, stejně jako jeho synovec Jan Rudolf, zatímco syn tohoto Karel se zasloužil o rozvoj předbřeznové Prahy. Chotkové se stali i mecenáši věd a umění a postavili dnes ceněné zámky ve Veltrusech, Kačině a Velkém Březně. V 19. století se odvrátili od úředních kariér a hospodařili na svých velkostatcích. Z posledních generací rodu nejvíc proslula Sofie Chotková, manželka Ferdinanda d´Este, zavražděná společně s ním při sarajevském atentátu.

Když si Giacomo Casanova vybral Čechy jako místo, kde stráví zbytek svého života, odcházel do země s vyspělou šlechtickou kulturou. Při zpětném pohledu však vypadá tvorba českých šlechticů poněkud bláznivě: Zjišťovali jste, zda je možno vidět nosem? Víte, že Valmont měl i českou verzi, kterou napsal kníže Lolo Clary? Napadlo vás někdy, zda tloušťka krku souvisí s pohlavním pudem? To jsou otázky, kterými se zabývali šlechtičtí spisovatelé. Ale patřily k nim i vážné problém y, jako byla kritika poddanství a náboženského útlaku, mravní výchova dětí nebo smělé plány na nastolení osvícenské konstituce. Předkládaná kniha tuto zapomenutou kulturu znovu oživuje, a to za pomoci mnoha nově objevených literárních výtvorů. Na světlo světa zde mnohdy poprvé přicházejí šlechtičtí spisovatelé, politici a mystici, jejichž dílo je významným obohacením českých kulturních dějin. Myšlenky těchto šlechticů byly však výsledkem hlubokých změn v myšlení, v náboženské kritice, v soukromí i profesním životě české šlechty, které přinesla doba osvícenství a reforem. Rozsáhlý výklad ukazuje českou šlechtu jako aktivního spolutvůrce evropského osvícenství.

Kniha Základní problémy sutdia raného novověku přináší širokou škálu badatelských přístupů k dějinám raného novověku i s profilujícími tematickými okruhy, na něž specialisté na toto období zaměřují svou pozornost jak v rámci české historiografie, tak v širším kontextu evropského, popřípadě i světového dějepisectví. Šestý svazek ediční řady České dějiny, v níž představují svá díla převážně pracovníci a absolventi Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na této knize spolupracovali rovněž odborníci z dalších univerzitních i akademických pracovišť.

Předkové hraběcího rod Chotků živořili jako nezámožní zemané v západních a severních Čechách až do konce 17. století. Prvním slavným předkem se stal Antonín Chotek (+ 1754), který vyženil větší majetek a především zajistil svým synům kvalitní vzdělání v cizině. Další tři generace Chotků, už s hraběcím titulem, zažily strmý vzestup do nejvyšších úřadů habsburské monarchie. Například Rudolf Chotek se stal nejvyšším dvorským kancléřem, stejně jako jeho synovec Jan Rudolf, zatímco syn tohoto Karel se zasloužil o rozvoj předbřeznové Prahy. Chotkové se stali i mecenáši věd a umění a postavili dnes ceněné zámky ve Veltrusech, Kačině a Velkém Březně. V 19. století se odvrátili od úředních kariér a hospodařili na svých velkostatcích. Z posledních generací rodu nejvíc proslula Sofie Chotková, manželka Ferdinanda d´Este, zavražděná společně s ním při sarajevském atentátu.