Maria Czapska

Vzpomínky Marie Czapské (* 1894 v Praze, † 1981 v Paříži), hraběnky pocházející z jednoho z nejbohatších rodů usazených na někdejším polsko-litevském území, jsou nejen archeologií rodinné paměti, v níž vystupují přední evropští politici, diplomati a důstojníci 18. a 19. století a kde se stýkají šlechtické rodiny z Ruska, Polska, Livonska, Rakouska či Čech (matkou Marie Czapské byla Josefina z děčínské větve rodu Thun-Hohensteinů, usazených v Čechách), ale především vzpomínkami na obrovský politický a mentální převrat, který se ve střední a východní Evropě odehrál po první světové válce, během něhož celý tento "svět včerejška" zanikl. Velké dějiny státníků a celých oblastí jsou tak transformovány optikou dívky, která je nahlíží zezdola, z uzavřeného prostředí rodového sídla poblíž Minsku, a která prožívá vlastní komplikované zrání jak na pozadí hroutícího se světa velkých monarchií, tak v atmosféře povstávání nových států a idejí. Díky tomu jsou paměti Marie Czapské působivým svědectvím nejen o zaniklé slávě multikulturního regionu táhnoucího se přes dnešní Polsko, Litvu, Bělorusko a Ukrajinu, ale též o duchu, který formoval celou poválečnou Evropu.

Vzpomínky Marie Czapské (* 1894 v Praze, † 1981 v Paříži), hraběnky pocházející z jednoho z nejbohatších rodů usazených na někdejším polsko-litevském území, jsou nejen archeologií rodinné paměti, v níž vystupují přední evropští politici, diplomati a důstojníci 18. a 19. století a kde se stýkají šlechtické rodiny z Ruska, Polska, Livonska, Rakouska či Čech (matkou Marie Czapské byla Josefina z děčínské větve rodu Thun-Hohensteinů, usazených v Čechách), ale především vzpomínkami na obrovský politický a mentální převrat, který se ve střední a východní Evropě odehrál po první světové válce, během něhož celý tento "svět včerejška" zanikl. Velké dějiny státníků a celých oblastí jsou tak transformovány optikou dívky, která je nahlíží zezdola, z uzavřeného prostředí rodového sídla poblíž Minsku, a která prožívá vlastní komplikované zrání jak na pozadí hroutícího se světa velkých monarchií, tak v atmosféře povstávání nových států a idejí. Díky tomu jsou paměti Marie Czapské působivým svědectvím nejen o zaniklé slávě multikulturního regionu táhnoucího se přes dnešní Polsko, Litvu, Bělorusko a Ukrajinu, ale též o duchu, který formoval celou poválečnou Evropu.

Vzpomínky Marie Czapské (* 1894 v Praze, † 1981 v Paříži), hraběnky pocházející z jednoho z nejbohatších rodů usazených na někdejším polsko-litevském území, jsou nejen archeologií rodinné paměti, v níž vystupují přední evropští politici, diplomati a důstojníci 18. a 19. století a kde se stýkají šlechtické rodiny z Ruska, Polska, Livonska, Rakouska či Čech (matkou Marie Czapské byla Josefina z děčínské větve rodu Thun-Hohensteinů, usazených v Čechách), ale především vzpomínkami na obrovský politický a mentální převrat, který se ve střední a východní Evropě odehrál po první světové válce, během něhož celý tento "svět včerejška" zanikl. Velké dějiny státníků a celých oblastí jsou tak transformovány optikou dívky, která je nahlíží zezdola, z uzavřeného prostředí rodového sídla poblíž Minsku, a která prožívá vlastní komplikované zrání jak na pozadí hroutícího se světa velkých monarchií, tak v atmosféře povstávání nových států a idejí. Díky tomu jsou paměti Marie Czapské působivým svědectvím nejen o zaniklé slávě multikulturního regionu táhnoucího se přes dnešní Polsko, Litvu, Bělorusko a Ukrajinu, ale též o duchu, který formoval celou poválečnou Evropu.