Simone Beauvoir

Amikor Simone de Beauvoir 1947-ben Chicagóban megismerkedett a Pulitzer-díjas Nelson Algrennel, az szerelem volt az első látásra. Egy húsz évre és négy kontinensre kiterjedő szenvedélyes viszony alakult ki abban az időben, amikor huszonnégy óráig tar tott átrepülni az óceánt és a tengerentúli telefonhívás luxusnak számított. Az óceánon átívelő szerelem összegyűjti de Beauvoir Algrennek angolul írott több mint háromszáz levelét. A de Beauvoir levelezésében egyedülálló levelezés olyasvalakinek szól t, aki egyáltalán nem tartozott a világába. De Beauvoir rákényszerült, hogy mindent elmagyarázzon Algrennek, ami a környezetében magától értetődő volt, párizsi életétől az ottani politikai helyzetig. Az eredmény egyszerre személyes memoár és a Szajna bal partjának szellemi élete a háború utáni Párizsban, ahol Albert Camus-höz, Truman Capote-hoz, Colette-hez, Alberto Giacomettihez, Margaret Meadhez és Richard Wrighthoz hasonló kiválóságok fordultak meg

Vintage Feminism: classic feminist texts in short form. This book comes with an introduction by Natalie Haynes. When this book was first published in 1949 it was to outrage and scandal. Never before had the case for female liberty been so forcefully and successfully argued. De Beauvoir's belief that 'One is not born, but rather becomes, a woman' switched on light bulbs in the heads of a generation of women and began a fight for greater equality and economic independence. These pages contain the key passages of the book that changed perceptions of women forever.

'Everyone who cares about freedom and justice for women should read The Second Sex' Guardian Simone de Beauvoir famously wrote, 'One is not born, but rather becomes, a woman'. In this groundbreaking work of feminism she examines the limits of female freedom and explodes our deeply ingrained beliefs about femininity. Liberation, she argues, entails challenging traditional perceptions of the social relationship between the sexes and, crucially, in achieving economic independence. Drawing on sociology, anthropology and biology, The Second Sex is as important and relevant today as when it was first published in 1949.

"Jean Blomart egy jómódú párizsi nyomdatulajdonos egyetlen fia. Selyemtapétás, kristálycsillárok fényétől ragyogó lakásukban is állandóan hallja a földszintről a nyomdagépek zúgását, és látja az ablakból a műhely fakó fényében a szedőgépek fölött görnyedő munkásokat. Jeant gyerekkora óta bűntudat gyötri kivételezett helyzete, kényelmes élete miatt. Egy napon szakít családjával, kitanulja a nyomdászmesterséget, és beáll munkásnak. Egy tragikus balesetet követően, melyben elveszíti egyik legjobb barátját, amiért önmagát okolja, arra a döntésre jut, hogy a továbbiakban megpróbálja kizárni életéből az érzelmeket. Retteg, ha közel kerül valakihez, akaratlanul is befolyásolni fogja annak életét, és a következményekért felelősséget kell vállalnia. Ekkor találkozik Héléne-nel, aki szinte minden tekintetben a szöges ellentéte. Őt elsősorban az érzelmei irányítják, fenntartások és megfontolások nélkül, szabadon akarja élni életét, szerelemre vágyik. Amikor Franciaország is belesodródik a háborúba, és Párizsba bevonulnak a németek, mindketten válaszút elé kerülnek... A regényt sokáig a Résistance-ról, a II. világháborús francia ellenállásról szóló műként tartották számon, pedig cselekménye a húszas évek végétől a világháború közepéig tartó időszakot öleli fel, széles történelmi és társadalmi körképet adva Franciaországról és a háború felé tántorgó Európáról.

Teprve po 66 letech od svého napsání se dočkala vydání autobiografická novela z pera slavné představitelky existencialismu a feminismu ve francouzské literatuře, Simone de Beauvoir. Autorka svůj příběh považovala za příliš „intimní“, než aby jej publikovala. Vypráví v něm o hlubokém přátelství dvou dívek, které sdílejí dramata svých prvních milostných vzplanutí, ale spojuje je i odpor ke společenským konvencím a tradiční ženské roli v životě. Kniha přichází ke čtenářům s předmluvou adoptivní dcery autorky Sylvie Le Bon de Beauvoir a rovněž s množstvím autentických fotografií.

"Život bez nej by bol smrťou." Nikdy nevydaná autobiografická novela veľkej filozofky a feministickej ikony Simone de Beauvoir, ktorú napísala v roku 1954. Vyrozprávala v nej príbeh svojho priateľstva s Élisabeth Lacoinovou, ktorú stretla ako deväťročná v súkromnej katolíckej škole Adeline Désirovej. V novele sa volajú Sylvie a Andrée. Andrée je na svoj vek drobná, ale vystupuje so sebaistotou dospelej. Pod červeným kabátikom ukrýva jazvy po popáleninách. Sylvie je presvedčená, že Andrée je geniálne dievča, o ktorom sa budú písať knihy. Spoločne sa učia vymaniť sa z pút konvencií a dusivých očakávaní svojho okolia, netušiac, akú vysokú cenu zaplatia za intelektuálnu slobodu. Dievčatá trávia celé hodiny rozhovormi o rovnosti, spravodlivosti, vojne a náboženstve. Vytvárajú si vlastný svet, v ktorom však nemôžu zostať navždy. Príbeh inšpirovaný priateľkou, ktorá umrela krátko pred svojimi dvadsiatymi druhými narodeninami, bol pre Simone de Beauvoir pravdepodobne príliš osobný, aby ho uverejnila v čase jeho vzniku. Dnes však doplnený fotografiami zachytávajúcimi reálne priateľstvo, ktoré Simone de Beauvoir inšpirovalo a mučilo, ako aj doslovom autorkinej adoptívnej dcéry, ktorá ho objavila v zásuvke, predstavuje literárnu udalosť. Simone de Beauvoir sa narodila v roku 1908 do buržoáznej katolíckej rodiny. Jej literárne a filozofické dielo významne poznačilo myslenie 20. storočia. Po druhej svetovej vojne sa stala jednou z najvýznamnejších predstaviteliek existencializmu a spoločne so Jeanom-Paulom Sartrom založila revue Temps Modernes. Počas nemeckej okupácie Paríža napísala svoj prvý román Pozvaná (1943), nasledovali romány Krv iných (1944), Všetci ľudia sú smrteľní (1946), Mandaríni (1954), za ktorý získala Goncourtovu cenu, zbierky Zlomená žena (1967) a Keď je duchovno prvoradé (1979). V roku 1954 napísala novelu Nerozlučné, ktorá dnes prvýkrát vychádza knižne.

Simone de Beauvoir bezpochyby najvýraznejšie prispela k modernému mysleniu svojou veľmi vplyvnou kritikou vzťahu mužov a žien Druhé pohlavie, no je tiež autorkou mnohých románov a poviedok, v ktorých sa zrkadlia jej skúsenosti a filozofické postoje. V zbierke Zlomená žena sa vydáva na pôsobivú cestu k pôvodu našej zraniteľnosti prostredníctvom osudov troch žien, ktoré uviazli v konkrétnych situáciách a usilujú sa vytvoriť si život nanovo. V príbehu, podľa ktorého sa kniha volá, sa Monique snaží poskladať úlomky svojho niekdajšieho života po tom, čo sa jej manžel prizná k nevere s mladšou ženou. V Monológu bohatú ženu zžiera zatrpknutosť a osamelosť po manželovom a synovom odchode. Vo Veku diskrétnosti čelí úspešná a šťastne vydatá profesorka drsnému odmietnutiu svojej najnovšej práce a nezáujmu syna, posadnutého svojou manželkou a jej svetskými hodnotami. Bolesti starnutia, blížiaca sa samota, desivá ľahostajnosť milovaného človeka a vyhasnutie vášne. Analýza Simone de Beauvoir je neprekonateľná. Literárne pútavé príbehy sú zároveň ponorom do komplexnosti ženského života.

„Život bez nej by bol smrťou.“ Nikdy nevydaná autobiografická novela veľkej filozofky a feministickej ikony Simone de Beauvoir, ktorú napísala v roku 1954. Vyrozprávala v nej príbeh svojho priateľstva s Élisabeth Lacoinovou, ktorú stretla ako deväťročná v súkromnej katolíckej škole Adeline Désirovej. V novele sa volajú Sylvie a Andrée. Andrée je na svoj vek drobná, ale vystupuje so sebaistotou dospelej. Pod červeným kabátikom ukrýva jazvy po popáleninách. Sylvie je presvedčená, že Andrée je geniálne dievča, o ktorom sa budú písať knihy. Spoločne sa učia vymaniť sa z pút konvencií a dusivých očakávaní svojho okolia, netušiac, akú vysokú cenu zaplatia za intelektuálnu slobodu. Dievčatá trávia celé hodiny rozhovormi o rovnosti, spravodlivosti, vojne a náboženstve. Vytvárajú si vlastný svet, v ktorom však nemôžu zostať navždy. Príbeh inšpirovaný priateľkou, ktorá umrela krátko pred svojimi dvadsiatymi druhými narodeninami, bol pre Simone de Beauvoir pravdepodobne príliš osobný, aby ho uverejnila v čase jeho vzniku. Dnes však doplnený fotografiami zachytávajúcimi reálne priateľstvo, ktoré Simone de Beauvoir inšpirovalo a mučilo, ako aj doslovom autorkinej adoptívnej dcéry, ktorá ho objavila v zásuvke, predstavuje literárnu udalosť.

Novela z roku 1964, která vyšla česky jedinkrát v roce 1967, v mnohém překročila svou dobu. Autorka v ní líčí posledních několik týdnů života své matky. Téměř reportážní až naturalistické líčení fyzického a mentálního chátrání člověka je spojeno s bilancováním vztahu mezi matkou a dcerou. Péče, kterou se Simone snaží v posledních týdnech poskytnout své matce, je svědectvím o její lidskosti, touze přenést se přes všechno špatné, připravit jí skutečně snesitelný odchod, ale zároveň je to velké duchovní cvičení. Autorka je ledově upřímná, jako by chápala, že jen pravdivost ve vztahu k matce jí umožní vymanit se z nánosů stereotypů, rodinných falší, toxických vztahů. Vystupuje tak za všechny dcery, které řeší svou široce chápanou emancipaci, jež vykračují zpoza Stínu, které na ně matky vrhají. Zachovává si nicméně pořád něhu, láskyplnost, soucit, trpělivost, umocňované tím, jak pokračuje matčino fyzické chátrání. Pozoruhodná novela Velice lehká smrt Simone de Beauvoir promlouvá po téměř šedesáti letech možná víc než v době svého vzniku. Je nejen reportáží o posledních dnech života, zajímavou i co se technických a medicínských aspektů celého procesu týče a vývoje, k němuž v této oblasti došlo. Popisuje řadu jevů, s nimiž se ve vztazích uvnitř rodiny setkal skoro každý, bez sentimentu a falešné úcty obnažuje patologické rysy, manipulace, zákeřné stereotypy, čímž ilustruje mnohé z toho, co už dnes přece jen vešlo do širšího povědomí. To vše v literárně výjimečné, sevřené a pronikavé formě. Cílem autorky nicméně není jen bořit, neboť v centru jejího zájmu je koneckonců celou dobu člověk a jeho důstojnost. Nesmířenost se smrtí a až živočišný boj za život, vyplývající z autorčina filozofického přesvědčení, je zároveň inspirujícím bojem za svobodu v životě, nespoutanou patologiemi, které rodí společnost a mezilidské vztahy, i vztahy mezi rodiči a dětmi. Simone de Beauvoir (1908–1986) byla významná francouzská spisovatelka a filozofka, autorka řady klasických děl evropské literatury a myšlení.

Teprve po 66 letech od svého napsání se dočkala vydání autobiografická novela z pera slavné představitelky existencialismu a feminismu ve francouzské literatuře, Simone de Beauvoir. Autorka svůj příběh považovala za příliš „intimní“, než aby jej publikovala. Vypráví v něm o hlubokém přátelství dvou dívek, které sdílejí dramata svých prvních milostných vzplanutí, ale spojuje je i odpor ke společenským konvencím a tradiční ženské roli v životě. Kniha přichází ke čtenářům s předmluvou adoptivní dcery autorky Sylvie Le Bon de Beauvoir a rovněž s množstvím autentických fotografií.

Simone de Beauvoir bezpochyby najvýraznejšie prispela k modernému mysleniu svojou veľmi vplyvnou kritikou vzťahu mužov a žien Druhé pohlavie, no je tiež autorkou mnohých románov a poviedok, v ktorých sa zrkadlia jej skúsenosti a filozofické postoje. V zbierke Zlomená žena sa vydáva na pôsobivú cestu k pôvodu našej zraniteľnosti prostredníctvom osudov troch žien, ktoré uviazli v konkrétnych situáciách a usilujú sa vytvoriť si život nanovo. V príbehu, podľa ktorého sa kniha volá, sa Monique snaží poskladať úlomky svojho niekdajšieho života po tom, čo sa jej manžel prizná k nevere s mladšou ženou. V Monológu bohatú ženu zžiera zatrpknutosť a osamelosť po manželovom a synovom odchode. Vo Veku diskrétnosti čelí úspešná a šťastne vydatá profesorka drsnému odmietnutiu svojej najnovšej práce a nezáujmu syna, posadnutého svojou manželkou a jej svetskými hodnotami. Bolesti starnutia, blížiaca sa samota, desivá ľahostajnosť milovaného človeka a vyhasnutie vášne. Analýza Simone de Beauvoir je neprekonateľná. Literárne pútavé príbehy sú zároveň ponorom do komplexnosti ženského života.

The lost novel from the author of The Second Sex When Andree joins her school, Sylvie is immediately fascinated. Andree is small for her age, but walks with the confidence of an adult. The girls become close. They talk for hours about equality, justice, war and religion; they lose respect for their teachers; they build a world of their own. But as the girls grow into young women, the pressures of society mount, threatening everything. This novel was never published in Simone de Beauvoir's lifetime. It tells the story of the real-life friendship that shaped one of the most important thinkers and feminists of the twentieth century.

Autobiografická audiokniha Nerozlučné, z pera slavné představitelky existencialismu a feminismu ve francouzské literatuře, Simone de Beauvoir, se teprve po 66 letech od svého napsání dočkala vydání. Autorka svůj příběh považovala za příliš „intimní“, než aby jej publikovala.