De Hernando

Monumentální kniha profesora Huerta de Sota je zářným příkladem důležitosti multidisciplinárního přístupu k problematice peněz a bankovnictví. Spojuje poznatky práva, historie a ekonomie, rozvíjí institucionální analýzu a nevyhýbá se ani politickým implikacím. Kdo chce pochopit příčiny hospodářských krizí, měl by začít právě u této publikace. "Peníze banky a hospodářské krize je skvělým vědeckým počinem reagujícím na staré i nové práce v mnoha jazycích včetně latiny. Je to zdaleka nejdůkladnější pojednání o myšlenkách rakouských ekonomů v oblasti peněz, bankovnictví a hospodářského cyklu na trhu." (LELAND B. YEAGER. profesor ekonomie na Auburn University, USA)

Světoznámá kniha Mystérium ka­pi­tá­lu, která byla přeložena do více než dva­ceti jazyků a v současné době je považována za jedno z klíčových děl v oblasti polito­logie a ekonomie, je mimořádně dů­le­ži­tým pří­spěv­kem do debaty o podstatě naší „kapita­listické“ ci­vi­lizace. Hodina velkého triumfu kapitalismu je ho­dinou jeho krize. Pád Berlínské zdi ukon­čil více než stoleté období politického sou­těžení mezi kapitalismem a komunismem. Kapitalismus se jeví jako jediný myslitelný způsob racionální organizace moderního hospodářství. V daném historickém oka­mži­ku nemá žádná zodpovědná vláda na výběr. Proč tedy kapitalismus přináší prosperitu jen zlomku světové populace? Mystérium kapitálu si klade otázku, proč se země, které po pádu svých absolutistic­kých či totalitních vlád otevřely své eko­no­miky v největší možné míře a provedly všech­na možná opatření, nedočkaly vý­raz­nějšího posunu dopředu. Proč, jak se zdá, je globalizace dobrá pro země, jakou je napří­klad Švýcarsko, ale přináší málo většině lidí v zemích rozvojových a post-sovětských? Čtyři miliardy lidí v rozvojových zemích a post-sovětských zemích nemohou vstupovat do světa globální ekonomiky. Jsou nu­ce­­ni pracovat bez přístupu k právu, nemají žádnou skutečnou právní identitu, natož pak ochranu, nemají přístup k úvěrům, ke kapitálu, a tudíž prakticky žádnou možnost hos­po­dářsky prosperovat. Mají pravdu teoretici, kteří vysvětlují fakt, že kapitalismus v některých částech svě­ta „funguje“ a v jiných nikoli, poukazem na kulturní odlišnosti? Nebo spočívá pro-blém v nedostatečné právní ukotvenosti sta­tu­tu soukromého vlastnictví a ve špatné právní infrastruktuře, jejímž důsledkem je ne­mož­nost s majetkem jakkoliv disponovat a vy­tvářet tak další hodnoty?

Světoznámá kniha Mystérium ka­pi­tá­lu, která byla přeložena do více než dva­ceti jazyků a v současné době je považována za jedno z klíčových děl v oblasti polito­logie a ekonomie, je mimořádně dů­le­ži­tým pří­spěv­kem do debaty o podstatě naší „kapita­listické“ ci­vi­lizace. Hodina velkého triumfu kapitalismu je ho­dinou jeho krize. Pád Berlínské zdi ukon­čil více než stoleté období politického sou­těžení mezi kapitalismem a komunismem. Kapitalismus se jeví jako jediný myslitelný způsob racionální organizace moderního hospodářství. V daném historickém oka­mži­ku nemá žádná zodpovědná vláda na výběr. Proč tedy kapitalismus přináší prosperitu jen zlomku světové populace? Mystérium kapitálu si klade otázku, proč se země, které po pádu svých absolutistic­kých či totalitních vlád otevřely své eko­no­miky v největší možné míře a provedly všech­na možná opatření, nedočkaly vý­raz­nějšího posunu dopředu. Proč, jak se zdá, je globalizace dobrá pro země, jakou je napří­klad Švýcarsko, ale přináší málo většině lidí v zemích rozvojových a post-sovětských? Čtyři miliardy lidí v rozvojových zemích a post-sovětských zemích nemohou vstupovat do světa globální ekonomiky. Jsou nu­ce­­ni pracovat bez přístupu k právu, nemají žádnou skutečnou právní identitu, natož pak ochranu, nemají přístup k úvěrům, ke kapitálu, a tudíž prakticky žádnou možnost hos­po­dářsky prosperovat. Mají pravdu teoretici, kteří vysvětlují fakt, že kapitalismus v některých částech svě­ta „funguje“ a v jiných nikoli, poukazem na kulturní odlišnosti? Nebo spočívá pro-blém v nedostatečné právní ukotvenosti sta­tu­tu soukromého vlastnictví a ve špatné právní infrastruktuře, jejímž důsledkem je ne­mož­nost s majetkem jakkoliv disponovat a vy­tvářet tak další hodnoty?