Walter Demel

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Další svazek šestidílné edice Dějin světa se zaobírá dějinnými procesy, jež vedly ke zrodu moderny s jejími pro nás důvěrně známými rysy. Autoři se nejprve podrobně zabývají demografickými proměnami v novověku a postupnou industrializací, jež vedla k naprosté restrukturalizaci společnosti. Jestliže v 16. a 17. století došlo k novému etablování rozvíjejících se věd, pak období osvícenství je již přímo ve znamení vědecké revoluce. V politické oblasti dochází ke vzniku a vývoji státu, budovaného na základě ústavy. Objevují se nové světodějinné koncepce, mezi nimiž největšího vlivu dosáhnou myšlenky Hegelovy; ty se v Marxově přepracování posléze stanou kolébkou revolucí, jež zasáhnou svět. Dochází ke „globalizaci Evropy“ zakládáním nových koloniálních panství, která však zároveň redukují někdejší dvojstrannou výměnu mezi zeměmi. Evropa se šíří do světa nejen hospodářsky, ale nadále i svými myšlenkami a svým náboženstvím. Mimořádně turbulentní historické období, jež pokrývá nový svazek Dějin světa, vrcholí příchodem první světové války.

Nový svazek šestidílných Dějin světa nás opět přivádí trochu blíž současnosti. Nejen časově, ale především díky lepšímu porozumění základům naší doby samotné. První část knihy věnovaná „demografii, technice a hospodářství“ se soustředí na rozvoj dálkového obchodu, k němuž docházelo od 12. století. V jeho pozadí stály nové teoretické poznatky i pozoruhodné výdobytky techniky, jaké nacházíme například v oblasti navigace. Objevitelské cesty do vzdálených koutů země přispívaly k rozšíření stávajícího vědění. V tomto rámci dochází ke střetu křesťanské misie s jinými náboženstvími, jež bude mít osudové důsledky pro nově nalezený „Nový svět“. Expanze vědění je již nezastavitelná. Školy a univerzity se stávají zprostředkovatelkami nových představ a názorů a přispívají k rozvoji nových politických idejí (část „Vláda a politické ideje“). Rostoucí sebevědomí člověka konečně vede k proměně pevně skloubené náboženské soustavy, jak ukazuje část „Kultura, náboženství a socializace“. Jádro předkládaného svazku spočívá tedy na nových objevech a nových strukturách, jež se rozvinuly zhruba mezi lety 1200 a 1800.