Petr Dobiáš

Autoři analyzují normy mezinárodního práva soukromého, které souvisí s problematikou všeobecných obchodních podmínek, a také s aspekty případného řešení sporů, vyplývajících ze soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem. Sporné aspekty mohou vzniknout při uzavírání smluv, při užívání obchodních podmínek a při jejich adekvátním zahrnutí do soukromoprávního poměru a při rozlišování situací, které souvisí s realizací obchodu mezi podnikateli a s účastí spotřebitelů v mezinárodních soukromoprávních poměrech. Všeobecné obchodní podmínky mohou upravovat volbu práva či volbu způsobu řešení případných sporů, ať už formou mezinárodní obchodní arbitráže či realizací prorogační dohody, a další otázky. Všeobecné obchodní podmínky jsou výrazně spjaty s problematikou jednotlivých smluvních typů spjatých s realizací mezinárodních obchodních vztahů, od mezinárodní dopravy přes mezinárodní výstavbu až po pojistné režimy. Autoři podrobně popisují kritéria, která musí obchodní podmínky splňovat, aby byly funkční součástí právních poměrů, zejména typově podobných smluv.

Příručka komplexně zpracovává problematiku dědictví a řízení o pozůstalosti podle aktuální úpravy hmotného i procesního práva. Samostatná část publikace je věnována mezinárodním aspektům dědického práva. Část hmotněprávní se zabývá předpoklady dědění (smrt zůstavitele, existence dědictví, způsobilost dědice), možností odmítnout dědictví, děděním z nového dědického titulu – dědické smlouvy, dále děděním ze zákona v jednotlivých dědických třídách, děděním ze závěti, včetně závětí s úlevami, správou pozůstalosti, potvrzením dědictví a ochranou oprávněného dědice. Zvláštní pozornost je věnována novým institutům dědického práva, a to vykonavateli závěti, odkazům, svěřenskému nástupnictví, novým právním jednáním zůstavitele pro případ smrti (dovětku, manželské smlouvě o majetkovém režimu, v níž manželé také uspořádávají majetkové poměry pro případ zániku manželství smrtí, tzv. negativní závěti, smlouvě o zřeknutí se dědického práva, vzdání se dědictví, smlouvě o zcizení dědictví), předpokladům jejich platnosti a jejich obsahovým a formálním náležitostem. Pozornost je věnována dohodám dědiců o rozdělení dědických podílů, o rozdělení pozůstalosti, nově koncipované odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele, právu některých osob na zaopatření a situacím zůstavitele či dědice v exekuci nebo insolvenci. Závěr hmotněprávní části pojednává o společném jmění manželů se souvislostí s dědictvím. Procesněprávní část je věnována řízení o pozůstalosti, jeho principům a funkcím, úloze a postavení notářů jako soudních komisařů, obvyklému i méně obvyklému průběhu řízení, účastníkům řízení, zajištění (závěře) a správě pozůstalosti, zjišťování dědického práva, zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti, různým typům rozhodnutí. Je vymezen poměr, v jakém se na řízení podílejí soudy a pověření soudní komisaři. Samostatné kapitoly se týkají předlužené pozůstalosti, dodatečného projednání pozůstalosti, projednání pozůstalosti s následným dědicem. Zpracovány jsou i otázky, které na řízení o pozůstalosti navazují nebo mohou navazovat (opravné prostředky a jiné možnosti opravy rozhodnutí vydaných v tomto řízení, náklady řízení včetně odměny notáře, daňové povinnosti). Část nazvaná Mezinárodní aspekty dědického práva pojednává o úpravě mezinárodního dědického práva (ve vnitrostátních předpisech, v právních aktech Evropské unie, v mezinárodních smlouvách), o určování pravomoci soudů a rozhodného práva v dědických věcech s mezinárodním prvkem, o uznání cizích rozhodnutí a o Evropském dědickém osvědčení. Jednotlivé kapitoly jsou pro snadnější orientaci rozčleněny do kratších úseků. Kniha představuje přehlednou příručku, která je určena nejen odborné veřejnosti (soudcům, notářům, advokátům), ale přibližuje složitou problematiku současné právní úpravy dědictví a řízení o pozůstalosti také nejširší laické veřejnosti.

Publikace přináší unikátní rozbor klíčových aspektů mezinárodního soukromého pojistného práva. Kniha je primárně zaměřena na pojištění podnikatelů, reflektuje však i specifika mezinárodních smluvních pojistných poměrů, které vznikají mezi podnikatelem a spotřebitelem. Monografie obsahuje kromě analýzy teoretických aspektů zkoumané problematiky i řešení otázek, které vznikají v právní praxi v rámci mezinárodního hospodářského styku. Význam mezinárodní právní úpravy pojištění demonstruje autor na recentní judikatuře Soudního dvora Evropské unie a vnitrostátních soudů. Dále autor věnuje pozornost Zásadám evropského smluvního pojišťovacího práva z roku 2016, INCOTERMS 2010 (2020) a Institute Cargo Clauses 2009. Samostatná kapitola je věnována pojištění kybernetické bezpečnosti, které je mimo jiné jedním ze způsobů přesunu podnikatelského rizika spojeného s kybernetickými útoky na pojišťovny.