Petr Dostalík

Praktikum je studijní pomůckou pro práci na seminářích z římského práva. Ve dvanácti kapitolách se věnuje jednotlivým institutům římského práva – civilnímu procesu, rodině, právním úkonům, věcným právům, obligačnímu a dědickému právu.

Praktikum je neocenitelnou studijní pomůckou pro přípravu a práci na seminářích z římského práva. Obsahuje čtrnáct kapitol, které se věnují jednotlivým institutům římského práva – civilnímu procesu, osobám, rodině, věcným právům, obligačnímu, dědickému a trestnímu právu a dalším. Ve třetím vydání bylo praktikum výrazně rozšířeno. Přibyly texty z různých oblastí římského trestního práva a zcela nově zpracovaná kapitola příkladů z recepce římského práva. Každá kapitola je rozdělena na teoretickou část, v níž jsou obsaženy základní pojmy a zásady dané právní oblasti, a na praktickou část, kde čtenář nalezne velké množství textů v latinském originále a jeho českém překladu, doplněných inspirativními otázkami a úkoly k řešení. Výběr textů byl proveden s ohledem na znalosti a schopnosti studentů práva v prvním ročníku. Publikace je určena především studentům právnických fakult.

Publikace se zabývá problematikou římského rodinného práva, konkrétně ochrany ženy po smrti manžela. Autor nejprve vystihuje základní rysy římského manželství včetně okolností jeho zániku. Manželství v římském právu zaniká nejen smrtí manžela, ale také jeho upadnutím do válečného zajetí, rozvodem a dalšími způsoby. V další části autor pojednává o institutu věna, které je základní složkou římského majetkového práva. Je příspěvkem manželky na náklady udržování domácnosti, a zároveň kompenzuje dceři ztrátu způsobenou tím, že přechodem do manželovy rodiny ztrácí zákonné dědické právo po svém otci. Pozornost je dále věnována darování mezi manžely, které bylo zprvu v římském právu zakázáno, darování pro případ smrti, které bylo možné i mezi manžely, a neobvyklému institutu donatio propter nuptias. Děděním se zabývá poslední kapitola. Manžel mohl povolat manželku k dědění v závěti, případně jako odkazovníka. Zvlášť vhodný byl v tomto případě odkaz požívacího práva. Zemřel-li manžel bez závěti, závisela situace manželky na tom, jakou formou bylo uzavřeno manželství. Autor popisuje výhody a nevýhody přísné formy manželství a také volné formy manželství, která mohla vyústit až v uplatnění institutu ochrany nuzné vdovy.