Jakub Dotlačil

Rozvíjejí se politické strany a české deníky. Na pravém břehu Vltavy ještě stojí Ullmannovo Prozatímní divadlo, ale už existují plány na stavbu Národního, které ho jednoho dne pohltí. Česká společnost poznává kouzlo spolků a sláva některých z nich přežije až do současnosti: Umělecká beseda, Hlahol, Sokol. Mnohé další takové štěstí mít nebudou. Kniha Jiné životy Hynka Harra vypráví příběh jednoho takového spolku. Je to příběh první české parapsychologické společnosti, jejíž členové se snažili položit vědecké základy studiu telepatie a spiritismu, ještě než většina vědců usoudila, že telepatie a spiritismus žádný vědecký základ nemají. Román kombinuje realitu 19. století se skutečně navrženými parapsychologickými teoriemi. Z tohoto základu vyrůstá fantaskní příběh o toleranci, národní a lidské identitě, ale hlavně příběh o Hynku Harrovi, mladém učiteli matematiky, který se jedné neděle zastaví na schůzi českých parapsychologů, a dá tak do pohybu události, jež mu zcela změní život. Jako nadané médium odjíždí do Berlína, zapojí se do války mezi Rakouskem a Pruskem, aby nakonec zjistil, že všechno je tak trochu jinak.

Možná jste chtěli mít avantgardní kapelu, studovat literaturu a milovat se, ale nakonec jste jen kamínkem v marketingové pyramidě. Román Jakuba Dotlačila Až zhasneme se vrací do poněkud mytizovaných devadesátých let „divokého mejdanu“. Dotlačilovy devadesátky však nejsou zrovna večírkově blýskavé, naopak je to trochu „maso“. Hlavní hrdina Jan studuje bohemistiku v době, kdy studium nic neznamená a nejdůležitější je chytit příležitost za pačesy. Tu chytí hlavně jeho strýc — jeden ze společníků zprivatizovaného masokombinátu v nejmenovaném severočeském městě. Jan se do podniku dostane jako letní brigádník. Masomlejn, na jehož začátku jsou živé krávy a na konci párky, tu ovšem zdaleka není jen metaforou dramatických společenských změn období transformace. Děj románu protne nejedna dobová kauza; někdejší naivita i iluze se tu připomenou hned v několika osudech. Za napínavou a propracovanou hospodářskoekonomickou zápletkou se však skrývá i hlubší generační výpověď, melancholické svědectví o tom, jak z nás devadesátá léta vykřesala snaživé občany kapitalistického státu.

Možná jste chtěli mít avantgardní kapelu, studovat literaturu a milovat se, ale nakonec jste jen kamínkem v marketingové pyramidě. Román Jakuba Dotlačila Až zhasneme se vrací do „divokého mejdanu“ mytizovaných devadesátých let. Dotlačilovy devadesátky však nejsou zrovna večírkově blýskavé, naopak je to trochu „maso“. Hlavní hrdina Jan studuje bohemistiku v době, kdy studium nic neznamená a nejdůležitější je chytit příležitost za pačesy. Tu chytí hlavně jeho strýc — jeden ze společníků zprivatizovaného masokombinátu v nejmenovaném severočeském městě. Jan se do podniku dostane jako letní brigádník. Masomlejn, na jehož začátku jsou živé krávy a na konci párky, tu ovšem zdaleka není jen metaforou společenských změn období transformace. Děj románu protne nejedna dobová kauza; někdejší naivita i iluze se tu připomenou hned v několika osudech. Za napínavou a propracovanou zápletkou se však skrývá i hlubší generační výpověď, melancholické svědectví o tom, jak z nás devadesátá léta vykřesala snaživé občany kapitalistického státu.