František Dvorák

Kniha zachycuje historii arabsky mluvících zemí severní Afriky, Španělska a Blízkého východu od příchodu islámu v 7. století až po polovinu osmdesátých let století dvacátého. Kromě politického a ekonomického vývoje se autor věnuje hlavně společenským a duchovním změnám, takže se čtenář může seznámit s utvářením islámských doktrín i s jejich pozdějším přizpůsobením měnícím se podmínkám moderní doby. A lépe pak pochopí, co pro arabský svět znamenala převaha západní Evropy, proč vznikl arabský nacionalismus a kde jsou kořeny islámského fundamentalismu, který dnes ovlivňuje globální politiku.

Publikace je určena nejen studentům a adeptům studia umění a jeho dějin, ale i širší kulturní veřejnosti. Toto vydání zohledňuje vývojem překonané dílčí poznatky vědy o umění a navíc k výkladu poprvé nabízí ilustrace.

Profesor František Dvořák nás provádí Benátkami neobyčejným způsobem. Seznamuje nás sice s nejvýznamnějšími památkami v centru, ale pak nás provází po benátských kostelech, v nichž se setkáváme s díly proslulých umělců i jejich osudy. Jsou to vlastně jedinečné galerie zejména renesančního umění, kde jsou v bohaté míře zastoupena díla Belliniho (Giovanna), Tiziana, Tintoretta, Veroneseho a dalších. V hlavní benátské galerii Accademia pak ještě můžeme současné Benátky konfrontovat s Benátkami středověkými na obrazech Belliniho (Gentila) a Carpaccia. Kouzlo tohoto slavného města se znásobí…

V doprovodu Františka Dvořáka nás čekají nevšední zážitky: poznáme nejvýznamnější, ale i opomíjená díla, vyslechneme poutavé příběhy jejich vzniku, objevíme polozapomenuté české stopy... A také můžeme najít nový, osobní vztah k umění.

Kniha vyšlá u příležitosti dožitých devadesáti let Františka Dvořáka. Fundovaná a obsahově pro mnohé překvapivá publikace. Na téměř 150 stranách shrnuje texty, které oslavenec publikoval o divadle či divadlu blízkých osobnostech (František Tichý, František Tröster…) a naopak vzpomínky na něj coby pedagoga (mj. Miloše Formana).

Chtěl jsem touto knihou vzpomenout na ty přátele, kteří již opustili tento svět, ale nikoli svět umění, ve kterém zůstanou zapsáni na věky. Část knihy patří setkáním skutečným, při nichž s výtvarníky probíráme připravované výstavy nebo publikace a při té příležitosti máme možnost zavzpomínat i na roky uplynulé, v nichž jsme se často scházeli v kavárnách, ateliérech nebo podnikali společné výlety za uměním. Jedna kapitolka byla pro mne vlastně překvapením spoluautorky, když mi naopak některé své vzpomínky vrátili z druhé strany moji bývalí žáci a mladší kolegové. A na závěr se podíváme do pivnice "U Zlatého tygra" na jedno z úterních setkání, které se odehrává stále u téhož stolu, u něhož sedával Bohumil Hrabal.