Věra Dvořáková

„Jak ve 21. století žít klášterním životem? Jak plnit naše křesťanské povolání ve světě rozpadlých hodnot? Přes všechen zmatek, jenž kolem nás vládne, máme předávat křesťanskou víru. Ale tím naše odpovědnost nekončí. Naším úkolem je také pečovat o výchovu těch, které Bůh povolal k mnišské a kněžské službě, aby dokázali převzít dědictví, jež nám bylo svěřeno, a podle něho žít a předávat je dál. I tato má úvaha o některých věčných otázkách, jako je modlitba, kněžství, Eucharistie nebo Panna Maria, a o problémech ilustrovaných zkušenosti, jako výkon autority, poddajnost žáka, jasnozřivost nebo pokora, i tato má úvaha, v níž se opírám o pevné dogmatické a duchovní základy, čerpá z bohatých zdrojů lidství těch, kdo mi byli – a dosud jsou – v klášterním životě učiteli. Kdybych měl shrnout téma této knihy do jednoho slova, řekl bych: Odvahu! Odvahu, která se nebojí zkoušky a ví, že i ta patří k životu. Odvahu, neboli: Vzhůru srdce!“ Dom Samuel Dom Samuel vstoupil v r. 1983 jako novic do kláštera Notre-Dame de Sept-Fons, jehož novicmistrem byl v té době otec Mikuláš. V r. 1990 byl vysvěcen na kněze a posléze opatem Domem Patrickem jmenován klášterním převorem. V r. 2002 se stal jedním ze zakladatelů kláštera Panny Marie v Novém Dvoře v Čechách. V době, kdy psal tuto knihu, byl převorem. Koncem r. 2011 se z komunity, vyrostlé na troskách ateismu, stalo opatství.

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem... Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy. V koedici s nakladatelstvím Triton.

Bohatství Citadely spočívá především v neobyčejné intenzitě a hloubce, do níž Saint-Exupéry postupně proniká neustálými návraty k základním tématům lidské existence – lásce, přátelství, věrnosti, službě, společenství a tvorbě. V dnešní době, tak poznamenané rozptýleností, spěchem a přebytkem slov a obrazů, zakrývajících vnitřní prázdnotu, zní poselství Citadely zvláště aktuálně.

Bohatství Citadely spočívá především v neobyčejné intenzitě a hloubce, do níž Saint-Exupéry postupně proniká neustálými návraty k základním tématům lidské existence – lásce, přátelství, věrnosti, službě, společenství a tvorbě. V dnešní době, tak poznamenané rozptýleností, spěchem a přebytkem slov a obrazů, zakrývajících vnitřní prázdnotu, zní poselství Citadely zvláště aktuálně. Kniha významného francouzského autora vychází již v 6. vydání.

Překladatelka z francouzštiny vzpomíná na svého manžela, básníka Ladislava Dvořáka a své celoživotní přátele Václava a Olgu Havlovi, Jana Zábranu, Emanuela Fryntu, Jiřího Koláře, Josefa Hiršala aj. Vzpomínky autorka nejprve vyprávěla a na základě zvukového záznamu posléze v průběhu několika let přepisovala a upravovala do podoby, již autorizovala krátce před svou smrtí. V knize zachytila své dětství a mládí, prožité v pražských Holešovicích, vysokoškolská studia na Filosofické fakultě University Karlovy, nedobrovolně přerušená po komunistickém puči, zakládání rodiny a společný život s básníkem a spisovatelem Ladislavem Dvořákem, svůj nejbližší přátelský vztah s Annou Hrubínovou (provdanou Beranovou), který ukončila tragická smrt přítelkyně, přibývající překladatelské příležitosti v průběhu šedesátých let či svou účast na samizdatu v letech tzv. normalizace. Paměti Věry Dvořákové poskytují vhled do pražského literárního prostředí od padesátých let minulého století, totiž do té jeho enklávy, která tvořila dech a nerv literárního života svazovaného a dušeného totalitní mocí. Cennou součástí knihy jsou četné pasáže o přátelstvích a literárních kontaktech, kromě jiných s Emanuelem Fryntou, Petrem Koptou, Miloslavem Žilinou, Janem Zábranou, Františkem Jungwirthem, Jiřím Kolářem, Josefem Hiršalem, Zdeňkem Urbánkem, Václavem Černým, Bedřichem Fučíkem, Jindřichem Chalupeckým, Josefem Vohryzkem, Olgou a Vladimírem Kafkovými, Josefem a Jiřinou Topolovými, Olgou a Václavem Havlovými či Františkem a Helenou Černými. Kniha také uveřejňuje na bezmála třiceti stranách bibliografický soupis autorčiných překladů a původních textů. Ty poprvé soustavně mapují rozsah zprostředkující práce Věry Dvořákové na poli francouzské literární kultury.

Bohatství Citadely spočívá především v neobyčejné intenzitě a hloubce, do níž Saint-Exupéry postupně proniká neustálými návraty k základním tématům lidské existence – lásce, přátelství, věrnosti, službě, společenství a tvorbě. V dnešní době, tak poznamenané rozptýleností, spěchem a přebytkem slov a obrazů, zakrývajících vnitřní prázdnotu, zní poselství Citadely zvláště aktuálně. Kniha významného francouzského autora vychází již v 6. vydání.