Henrik Eberle

Táto kniha mala spočiatku len jedného čitateľa: Jozefa V. Stalina - a potom na vyše päť desaťročí zmizla v ruských archívoch. Sovietsky diktátor vôbec neveril správam o samovražde Adolfa Hitlera. Preto všetko stavil na to, aby sa zmocnil ešte žijúcich dôverníkov z okolia nacistického vodcu a ich prostredníctvom sa dostal na stopu pravde. Zajatím Otta Günscheho a Heinza Lingeho sa sovietskej tajnej službe tento kúsok podaril. Nik totiž nebol v takom veľkom časovom rozpätí vodcovi nacistického režimu tak blízko ako títo dvaja muži. Zažili Hitlera z najväčšej blízkosti, poznali jeho denný program, jeho stravovacie návyky, nálady, chorľavenia. Pobočníci poznali svojho zamestnávateľa ako oficiálneho šéfa vlády, počuli, ako sa vyjadroval o návštevníkoch, generalite a starých spolubojovníkoch. A posledné mesiace i týždne boli po Hitlerovom boku, pozorovali, ako z berlínskeho `führerovho bunkra` vedie tretiu ríšu do katastrofy. Günsche a Linge zažili Adolfa Hitlera aj ako hlavného veliteľa we

Horoucí milostné dopisy mu byly nepříjemné, věnování hudebních děl odmítal, prodej svých sádrových byst zakazoval stejně jako `Hitlerovy cigarety`. Ve `vůdcově` soukromé kanceláři byly archivovány tisíce dopisů, z nichž mnohé osobně přečetl a dále zpracoval. Na tato autentická svědectví sedal celá desítiletí prach v moskevských archivech. Henrik Eberle je poprvé vyhodnotil a okomentoval - vznikla tak bohatá studnice poznatků pro psychology, historiky a pedagogy. Prosebné dopisy, modlitby, přísahy věrnosti i volání o pomoc - nejen z Německa - představují barometr nálad let 1925 až 1945, z něhož mrazí. Lidé leželi diktátorovi u nohou, ale když se štěstěna od `vůdce` odvrátila, opustili ho.

Glühende Liebesbriefe waren ihm unangenehm, Widmungen von Musikstücken lehnte er ab, die Vermarktung seines Konterfeis mit Gipsbüsten duldete er ebensowenig wie eine "Hitler-Zigarette". In der Privatkanzlei des "Führers"wurden Tausende Briefe archiviert, viele persönlich gelesen und weiterbearbeitet.Unter Staubschichten von Jahrzehnten verbargen sich in einem Moskauer Archiv die authentischen Zeugnisse deutscher Mentalität. Henrik Eberle hat sie erstmals systematisch ausgewertet und kommentiert - eine Fundgrube für Psychologen, Historiker und Pädagogen. Bittbriefe, Gebete, Treueschwüre, Appelle und Hilferufe ? nicht nur aus Deutschland - bilden ein Stimmungsbarometer der Jahre 1925 bis 1945, das einen schauern lässt. Die Menschen legten sich dem Diktator zu Füßen - und wandten sich ab, als der Erfolg den "Führer"verlässt.

Na základě nejnovějších poznatků a dosud neznámých dokumentů renomovaný historik nacismu ukazuje, jak Hitlerovy zkušenosti vojenské spojky z první světové války ovlivnily myšlení a jednání pozdějšího diktátora a vrchního velitele branných sil. Nový neotřelý pohled na často notoricky známé události, které čtenář uvidí z mnohdy nečekaného úhlu.

Tento dokument, určen výlučně pro Josifa V. Stalina, měl zmizet jednou provždy v ruských archivech. Zprávám o sebevraždě Adolfa Hitlera sovětský diktátor rozhodně nevěřil. Udělal tedy všechno pro to, aby se zmocnil důvěrníků z vůdcova okolí, kteří přežili, a díky jejich výpovědím se dopátral pravdy. Zajetím Otto Günscheho a Heinze Lingeho se sovětské tajné službě tento trumf dostal do ruky. Nikdo totiž nestál vůdci nacistického režimu po tak dlouhou dobu tak blízko jako právě tito dva muži. V letech 1948/49 tak vzniklo jedinečné vzpomínkové dílo dvou očitých svědků, jež patří k nejvýznamnějším historickým pramenům, které o třetí říši máme. Günscheho a Lingeho vzpomínky nabízejí zcela překvapivé pohledy do každodenního fungování vůdcova státu.

Na základě nejnovějších poznatků a dosud neznámých dokumentů renomovaný historik nacismu ukazuje, jak Hitlerovy zkušenosti vojenské spojky z první světové války ovlivnily myšlení a jednání pozdějšího diktátora a vrchního velitele branných sil. Nový neotřelý pohled na často notoricky známé události, které čtenář uvidí z mnohdy nečekaného úhlu.