Jan Eichler

Nové vydání knihy rozšířené o hodnocení nových válek, které proběhly v letech 2008 a 2009, což konkrétně znamená válku mezi Gruzií a Ruskou federací, k níž došlo v létě 2008, a tzv. třítýdenní válku, kterou spustil Izrael proti Palestincům na území G azy na přelomu let 2008 a 2009. Dále je toto vydání obohaceno o hodnocení dalšího vývoje válek v Africe, v Kolumbii či na Srí Lance. A v neposlední řadě postihuje změny, jež se odehrály ve dvou významných islámských zemích, které se staly místem voje nské intervence a posléze i několikaleté okupace uskutečněné vojsky USA a jejich nejbližších spojenců. V případě Afghánistánu přibylo zejména hodnocení mise ISAF, v případě Iráku pak jde o změny přístupu USA. Poslední výraznější změnou ve srovnání s prvním vydáním je závěrečné několikastránkové zamyšlení nad otázkou, zda je na počátku 21. století možné vyhnout se válce jako nejvážnější hrozbě v životě každého státu, společnosti i jednotlivce, nebo zda válka i nadále zůstává nástrojem k dosahován í politických cílů.

Učební text seznamuje čtenáře s hlavními termíny teorie mezinárodní bezpečnosti. Představuje základní charakteristiky studené války, hodnotí proces globalizace po roce 1990 a jeho dopad na bezpečnost v mezinárodním kontextu, podrobně se zastavuje u válek, které vypukly v posledních dvaceti letech v Africe, v Latinské Americe a v Asii. Zvláštní pozornost autor věnuje tzv. velkým válkám pod vedením USA a otázkám mezinárodního terorismu. V závěru knihy se čtenář seznámí s bezpečnostní strategií hlavních politických aktérů a mezinárodních organizací dnešního světa. Kniha je určena studentům mezinárodních vztahů a příbuzných oborů a zájemcům o politologickou literaturu.

V celém světě panuje shoda, že nejvyšší hodnotou v životě každého člověka, národa, státu či mezinárodní organizace je bezpečnost. Všeobecně se uznává, že pokud je zpochybněna či dokonce ohrožena bezpečnost, ztrácejí na svém významu všechny ostatní hodnoty, včetně bohatství, životní úrovně a všech dalších do té doby dosažených úspěchů. Proto se v rámci oboru mezinárodní vztahy stále dynamičtěji rozvíjí podobor bezpečnostních studií, který se z nejrůznějších úhlů pohledu zabývá všemi stránkami, činiteli a kritérii pojmu bezpečnost. V posledních letech se v rámci bezpečnostních studií velká pozornost soustřeďuje na pojmy bezpečnostní a strategická kultura. Stále rozsáhleji se diskutuje o tom, co všechno tyto pojmy zahrnují, jak v jejich světle hodnotit postup jednotlivých států či mezinárodních organizací. Tato publikace je prvním českým knižním příspěvkem na poli výzkumu bezpečnostní a strategické kultury nejvýznamnějších aktérů dnešního světa. Při jejím psaní se ukázalo, že není možné pokrýt všechny státy či organizace, které by si to zasloužily. Proto se hlavní pozornost zaměřila na USA jakožto nejvýznamnější stát dnešního světa a na mezinárodní organizaci, v níž jsou sdruženy státy západní Evropy, tedy na EU. Poslední kapitola je věnována naší zemi, České republice.

Jan Eichler se řadí k našim předním bezpečnostním analytikům. Tématem jeho knihy je rozšiřování NATO směrem na východ a jeho dopady na bezpečnostní situaci v celé Evropě. Veřejnosti předkládá osobitý a fundovaný pokus o aplikaci neorealistické teorie na reflexi vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem v postsovětském prostoru po skončení studené války.

Monografie Od Hirošimy po Bělehrad. Válka a mír v druhé polovině 20. století se věnuje válečným a diplomatickým událostem druhé poloviny minulého století, autor jednotlivé události analyzuje na základě teorií R. Arona a J. Galtunga. Ústředním námětem publikace je vývoj míru a války, teoretické proudy (realismus, idealismus, konstruktivismus a kritické teorie) a jejich význam pro hodnocení dějin 20. století. Klíčovou roli v analýze období studené války i tzv. globalizace sehrálo Galtungovo pojetí negativního a pozitivního míru – autor vymezuje válku a mír jako dvě základní podoby mezinárodního uspořádání. Kniha bezprostředně navazuje na monografii Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století, která se podrobně zaměřila na světové války a meziválečné období.