Marcel Fišer

Cenu kritiky za mladou malbu 2012 získal třicetiletý Josef Achrer, absolvent pražské Akademie výtvarných umění v atelieru malby u Michaela Rittsteina, je členem malířské skupiny Obr. Katalog vznikl u příležitosti výstavy spojené s udílením této ceny mladým malířům do 30 let.

Grafik Michal Cihlář (1960) je považován za průkopnickou osobnost českého moderního linorytu. Touto grafickou technikou se shodou šťastných náhod začal zabývat roku 1980 a brzy si uvědomil, že linoryt je navzdory své primitivní technologii skutečným rájem neomezených tvůrčích možností. Koncem 80. let už měl Cihlář brilantně vypracované vlastní postupy pro mnohobarevné soutisky z postupně odrývané linorytové matrice. Některé grafické listy jsou více než dvaceti barevné, na výstavě však najdete i soutisk ze 42 barev. Grafiky dodnes tiskne výhradně ručně, bez tiskařského stroje, většinou jen v nákladu kolem sedmi exemplářů. V polovině 90. let začíná od barevných soutisků přecházet k linorytům kolorovaným a své černobílé linoryty pečlivě vybarvuje běžně dostupnými anilinkami. To mu umožnilo dostat se přes své rané pop-artové období až na hranici fotorealismu. Typické je pro něj i časté střídání témat, které si podle svých potřeb často vynucuje jeho široký záběr v oblasti užité grafiky. Zejména knižní a novinové ilustrace jsou svým náměty i provedením nezaměnitelné. Na přelomu tisíciletí svými linoryty vytvořil také originální image pražské zoo. Za svůj přínos na poli volné a užité grafiky obdržel přesně před dvaceti lety prestižní Cenu Vladimíra Boudníka. Cihlářova volná tvorba nezapře jeho vztah ke klasickému umění, kdy se ještě portrét podobal portrétovanému a ze zátiší vyzařoval pocit hlubokého zklidnění. Přesto právě jeho zátiší, poskládaná z nejrůznějších banálních předmětů či suvenýrů přivezených z cest, mají ještě něco navíc. Nabízejí totiž nadhled, smysl pro bizarní detail a surreálný příběh, trochu ironie, a hlavně autorovu obsedantní preciznost. Stále znovu ztvárňovaný motiv zátiší, prolínající se jeho grafickým dílem už celých čtyřicet let, zahrnuje ale také fotografie a koláže a v posledním desetiletí i linorytové studie dekadentní krásy erotických hraček. Tato monotematická publikace zcela neopakovatelným způsobem představuje mnoho podob Cihlářových zátiší. Představuje je nejen v určitých souvislostech, ale nahlíží na celé téma jako nadčasový fenomén. Vždyť zátiší, jak výstava dokazuje, jsou všude kolem nás, stačí jen pomyslně zvednout hozenou rukavici.

Výkladní skříně v období socialistického Československa nesloužily jen k propagaci zboží, ale byly též jedním z kanálů politické propagandy a osvěty, vybízející k zdravějšímu životnímu stylu, spořivosti nebo pracovní morálce. Široce založený vzdělávací systém produkoval profesionální aranžéry v učebních oborech a na středních uměleckoprůmyslových i vysokých uměleckých školách. Propagační praxe probíhala v síti aranžérských středisek velkých podniků typu Pramen nebo Český svaz spotřebních družstev; vlastní aranžérny s mnoha zaměstnanci měly i obchodní domy. Větší celostátní propagační akce řídil reklamní podnik Merkur, který také realizoval velké výstavy a vyráběl propagační pomůcky, jež si objednávali aranžéři z celé republiky. Konaly se také soutěže tematických výkladních skříní a od roku 1969 i soutěžní bienále aranžérské tvorby ARBIEN. Katalog vydala Galerie výtvarného umění v Chebu ke stejnojmenné výstavě pořádané v termínu 16. února 5. září 2021 v Retromuseu Cheb.

Katalog vůbec první výstavy u nás, zabývající se tématem fotbalu, uspořádané u příležitosti MS v Kataru, se zaměřuje na výtvarné umění téměř všech tradičních i nových médií a na fotografii. Představuje práce na 40 autorských subjektů, vedle českého umění zahrnuje i přesahy do sousedních zemí Slovenska a Německa. V katalogu jsou podrobně analyzována nejstarší zobrazení českého fotbalu z prvního desetiletí 20. století (Miloš Jiránek, Jan Preisler, F. X. Naske, Joža Koudelka), dále obrazy a grafiky klasiků, kteří se fotbalu dotkli významnými díly (Karel Holan, Jan Rambousek, František Hudeček, Vlastimil Beneš, Jiří Načeradský), práce z oblasti sportovního fotožurnalismu (Stanislav Tereba, Zdeněk Lhoták, Roman Vondrouš) i humanistické fotografie (Václav Jírů, Jindřich Štreit), stejně jako konceptuální umění (Alex Mlynárčik, Július Koller, Jasanský - Polák, Rafani).