Zdeněk Fišera

Kniha Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany. Autor předkládá čtenáři po několikaletém bádání v knihovnách, archivech, matrikách a dobových pramenech faktografickou publikaci s uceleným souborem šlechticů, kteří se dostali vzhledem ke své loupeživé činnosti do rozporu se zákonem. V úvodní části najdeme důkladnější rozbor týkající se loupeživých rytířů a zemských škůdců, mezi kterými byly značné rozdíly. Loupeživý rytíř byl šlechtic, který podnikal přepady a loupeže. Zemský škůdce byl v podstatě rušitel vyhlášeného zemského míru a v mnoha případech odbojník. Hlavní část knihy ve více než sto samostatných krátkých medailonech hovoří o jednotlivých osobách z řad vyšší i nižší šlechty včetně těch, kteří sice urozeného původu nebyly, ale mnohdy loupeživé družiny vedly. V řadě kapitol se jedná o dvojice, případně více členů jednoho rodu. Závěrečné kapitoly pojednávají o známých postavách jen zlomkovitě, jelikož nejsou nijak historicky doloženy, ale existovat mohly. Pro úplnost je připomenuto i několik loupeživých rytířů zahraničních. Publikace je doplněna fotografiemi a perokresbami hradů, hrádků a tvrzí, na kterých tito lapkové působili a u téměř každé kapitoly najdeme i jejich rodové erby. Kniha je zakončena rejstříkem odborných výrazů, anglickým resumé a výčtem použitých pramenů a literatury.

Opevněné kostely jsou zajímavým druhem sakrálních staveb. Sloužily nejen pro náboženské účely, ale také jako opěrné body při obraně proti nepříteli. Kromě tradičních architektonických prvků obsahují i prvky fortifikační, například střílny nebo zesílené zdivo. Jejich poloha z nich potom často činí dominantní prvek měst, vesnic i krajiny. Druhý díl, který máte nyní v rukou, pojednává o opevněných kostelech v oblastech Vysočiny, Pardubického, Jihomoravského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje

Většina středověkých hradů měla své vlastní kaple, sloužící buď potřebám hradního pána, posádky, nebo i lidí z podhradí. Přitom řada z těchto kaplí má své zajímavé příběhy, ať už jde o jejich architekty a budovatele, autory výzdoby nebo osobnosti, které se v nich někdy vyskytly. Kaple se navíc často měnily s podobou hradů a jejich přestavbami v různých obdobích a architektonických slozích, některé byly přestavovány a přezdobovány, jiné zcela zanikly. Zdeněk Fišera, známý autor encyklopedických knih a turistických průvodců, provede čtenáře hradními kaplemi na Moravě a také ve Slezsku, a to nejen na našem území, ale také na území dnešního Polska, které dříve náleželo k Českým zemím. Jedinečný průvodce je doplněn QR cody, mapovými prvky a fotografickou přílohou.

Nejen kostely, ale i celá řada klášterů byla stavěna jako opevněné prostory, kde bylo možné se v případě nebezpečí také bránit. Známý encyklopedista a autor turistických průvodců přináší ve své nové knize přehled podobně opevněných církevních památek a doplňuje tak svoji předchozí publikaci Opevněné kostely Moravy a Slezska.

Tato kniha předkládá čtenáři třicet pět regionálních známých i neznámých pověstí, jejichž prostřednictvím čtenář poznává historii regionu, který se významně podílel na formování historie naší země. Seznámí ho rovněž s rodovými pověstmi známých i zapomenutých šlechtických rodů usídlených v této oblasti. Je určena nejen dětem, ale všem čtenářům, kteří se zajímají o historii a chtějí poznat blíže místa, kde žíjí.