Jiří Flaišman

Pátý svazek Díla Jaroslava Seiferta přináší texty, které se dobou svého vzniku překrývají s již vydanými svazky DJS, které přinesly sbírky poprvé vydané v období Protektorátu Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Kamenný most (sv. 6) a Ruka a plamen (sv. 7). Spodní časovou hranicí svazku se edice překrývá též s texty, jež autor shrnul do sbírky Zpíváno do rotačky, přičemž toto překrytí se projevilo i na přesunu některých básní z této sbírky do Jara, sbohem (1. vydání 1937). Sbírka Jaro, sbohem byla ve svých dalších vydáních (1942, 1944) značně rozšiřována a později dále upravována. Druhá část edice přináší sbírku Přilba hlíny (1. vydání 1945), do níž autor zařadil též předválečné knihy Osm dní (1937) a Zhasněte světla (1938). Obě editované sbírky prošly bouřlivým vývojem na rovině kompozice sbírky (autor např. do složení Přilby hlíny zasahoval ještě v 80. letech), jejich básně jsou ovšem také velmi bohaté na textové změny, které detailně zachytí systém různočtení.

Loutky i dělníci boží (poprvé 1916) jsou jediným románovým dílem Františka Xavera Šaldy (1867–1937), přední osobnosti české literární, divadelní a výtvarné kritiky sklonku devatenáctého a první poloviny dvacátého století. Román je významným Šaldovým pokusem o překonání modelu tradičního románu a svou strukturou je do značné míry prózou experimentální: pokouší se o psychologickou motivaci jednání postav, zahrnuje rozsáhlé výkladové esejisticky pojaté pasáže, využívá prvku deníku, motivu dvojníka atd. Loutky i dělníci boží jsou nejen románem milostným, jak jej Šalda vymezil v podtitulu, ale též románem ideovým, filozofickým, náboženským, etickým, českým (ve smyslu národní myšlenky), secesním (jak o něm mluvil Václav Černý) či také generačním. Příběh vystavěný na půdorysu milostného trojúhelníku, vztahu hlavního hrdiny Franka Lamberka k Šimonce a Kornelii, je v Šaldově pojetí rovněž prostorem k vyrovnání se s důsledky upadající kultury a hledání pevných základů pro budoucí život mladého intelektuála, který nově definuje svůj poměr ke kulturní tradici, společnosti a národnímu celku. Knižní edice přináší kriticky ověřený text posledního znění Loutek i dělníků božích z roku 1935 a je doprovozena edičním komentářem analyzujícím historii textu. Pandán ke knize představuje elektronická edice přístupná z webu Institutu pro studium literatury, která umožňuje detailně sledovat změny mezi jednotlivými zveřejněnými verzemi románu. Kniha připravená v rámci edičního projektu Soubor díla F. X. Šaldy vychází přesně sto let po prvním knižním zveřejnění románu.

Svazkem č. 23 se uzavírá několik desítek let trvající projekt vydávání spisů TGM. Shrnuje Masarykovu tvorbu publikovanou v dobových denících, časopisech, sbornících a dalších typech periodických či příležitostných publikací v letech 1895–1897, která ho představuje jako autora širokého žánrového spektra: vedle rozsáhlých literárně orientovaných úvah a rozborů stojí texty původních přednášek z oblasti filozofie, etiky či těch, které se vyslovují k dobovým politickým poměrům. Dále edice zpřístupňuje například Masarykovy politické úvodníky, polemiky nebo také příspěvky do anket k aktuálním politicko-společenským otázkám.