Josef Fučík

Netradičně řešená dvojkniha obsahuje dva samostatné texty, jež spojuje téma bitev za první světové války na řece Soče na nynějším italsko-slovinském pomezí. Těchto bojů, které svou hrůzou a množstvím padlých nezůstaly pozadu za masakry v severní Francii, se zúčastnili též mnozí čeští vojáci v uniformách rakousko-uherské armády. Vojenský historik Josef Fučík líčí uvedené události na základě záznamů ve válečných denících, bojových hlášení, zmínek v historických pracích i vzpomínek účastníků a své vyprávění doprovází množstvím dobových fotografií a tabulek. Historik umění Jiří Kaše se naproti tomu soustřeďuje na osudy českých umělců, které kolo dějin vrhlo na zdejší bojiště. Největší pozornost je tu věnována grafiku, malíři a svéráznému mysliteli Josefu Váchalovi, jehož reflexe sočské fronty je nesporně umělecky nejzávažnější. Autor sleduje Váchalovu osudovou cestu válečnými událostmi, jeho výtvarné a literární aktivity v tomto dramatickém období života, ale zejména poprvé v úplnosti prezentuje veřejnosti výsledky unikátního uměleckohistorického výzkumu v obci Soča i nečekané souvislosti Váchalových zážitků s výzdobou litomyšlského Portmonea.

Kniha je volným pokračováním "Války 1866", vydané v Pasece před pěti lety, která ač rozsáhlá, nemohla pojmout všechny události té doby. Nově vycházející práce se zabývá především Bismarckovými záměry nejen porazit Rakousko v poli, ale s pomocí italských iredentistů a maďarské Klapkovy legie rozvrátit habsburskou monarchii zevnitř. Připomíná rovněž Bismarckův zájem o oživení podobných aktivit v českých zemí. Zabývá se dále válečným potenciálem protivníků i tvrzeními, že Rakousko bylo poraženo již předtím než padla první rána; též ústupem Severní armády k Dunaji a okolnostmi příměří a ukončení válečného konfliktu. S tím též spojuje úpornou snahu vídeňské dvorní kamarily označit viníky nečekaného debaklu, postavit je před válečný soud a zastřít tak pravé příčiny hanebné porážky. Kniha nevynechává ani postih provinilců na nejnižších stupních polního vojska, kde přináší mimo jiné nové poznatky o tragickém osudu podporučíka čáslavského 21. pěšího pluku Františka Kabeláče, obestřeného dosud řadou smyšlenek.

Obdobím studené války se zabývá četná literatura různého politického a ideologického zabarvení. Navzdory tomu však chybějí poznatky o válečných přípravách, operačním plánování a jaderném vyzbrojování obou vojenských bloků. Pokusem o nápravu tohoto neuspok